V krajském kole soutěže Amavet se představí hned tři projekty z chemické průmyslovky

Do krajského kola Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji, které se uskuteční v březnu tohoto roku v pardubickém Ideonu, postoupili ze Střední průmyslové školy chemické autoři všech tří projektů přihlášených do okresního kola.

Žákyně čtvrtého ročníku Michaela Hricinová si vybrala téma nabízené Univerzitou Pardubice. Na projektu s názvem Imunochemické biomarkery toxicity využitelné při testech na roupici Enchytraeus crypticus pracuje celý rok pod vedením Ing. Kateřiny Hrdé Ph.D. z Ústavu environmentálního a chemického inženýrství, Fakulty chemicko-technologické. „Téma mě zaujalo. K biologii jsem měla vždycky blízko a tento obor mě baví dodnes. Naším cílem je zavedení nové metody pro testy toxicity, která by byla založena na imunitní odpovědi. Tato metoda by mohla být citlivější než doposud známé testy toxicity prováděné s jinými druhy kroužkovců. Domníváme se, že po expozici toxickou látkou proběhne v organismu imunitní odpověď, a chceme sledovat změnu počtu imunitních buněk (jako biomarker toxicity),“ vysvětluje studentka. Nový biomarker navíc příznivě ovlivní cenu a rychlost testů toxicity škodlivých látek v dlouhodobém hledisku, což umožní efektivnější kontrolu množství těchto látek unikajících do přírody – do vody či do půdy.

Žák třetího ročníku Jan Švec zkoumá reakce halogenvodíkových kyselin s 1,8-bis(dimethylamino) naftalenem (tzv. proton sponge). „Zaujalo mě, že protonová houba je organická superbáze, takže má velkou afinitu k H+ iontům. Dá se jí využít v průmyslu jako vychytávače těchto iontů, fluoridu pak v organické chemii jako fluoračního činidla, s jehož pomocí lze do látek dodávat flourid. Teoreticky by tak mohly být dostupnější plasty s obsahem fluoru nebo fluoridu. Ještě nás ale čeká další výzkum, abychom to mohli potvrdit,“ vysvětluje student, kterého k hlubšímu zájmu o tento obor přivedla jeho učitelka chemie na základní škole v Cerekvici nad Loučnou Dagmar Kunkelová. Pod jejím vedením uspěl i v celostátní soutěži Hledáme nejlepšího mladého chemika, v které obsadil 11. místo. Vedoucími jeho soutěžní práce jsou Prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D. a Ing. Petr Švec, Ph.D. z Katedry obecné a anorganické chemie, Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice

Srovnání efektivity požárních hlásičů se věnují žáci druhého ročníku oboru Požární ochrana Adam Klimek a Daniel Gregor. Pod vedením učitele Norberta Rabase popsali ve své práci různé typy požárních hlásičů, které fungují na různém principu nebo se zařazují do tzv. Elektronické požární signalizace (EPS). V praktické části pak testovali hlásiče dodané několika sponzorskými firmami. „Tyto hlásiče testujeme v laboratorních podmínkách, a to tím způsobem, že pod nimi zapálíme různé látky, které mohou v domácnosti zahořet a měříme čas, za jak dlouho na nebezpečí zareagují,“ komentují postup svého projektu a dodávají: „Čím dražší hlásič, tím přesnějších výsledků dosahujeme. Signalizace je o několik málo vteřin rychlejší. Čím levnější hlásič, tím nižší odolnost; při testech byl jeden hlásič vlivem tepla zničen. V průměrných výsledcích hlásiče identifikovaly všechny hořící látky. Investice do těchto zařízení se tedy odvíjí od jejich výdrže a výkonnosti. Nejlevnější hlásiče mají záruku od 2 do 5 let, dražší hlásiče mají záruku až 10 let.“ Technologie je dlouhodobě vyvíjena a stále se zdokonaluje. Žáci se rozhodli testovat kouřové hlásiče, které fungují na principu přerušení neutrálního stavu v komoře s infračerveným zářením.„Buď je tam nadměrné množství světla nebo naopak menší prostupnost prostředí vlivem částic vzduchu v prostředí diody. Existují ale také hlásiče plamenné detekující změny teplot, hlásiče nebezpečných plynů nebo ještě více propracované multisenzorické hlásiče,“ upřesňují.

Výsledky svého projektu chtějí využít při studiu na střední a posléze i na vysoké škole, pokud se v dalším studiu zaměří na oblast prevence či represe, kde se témata ohledně identifikace zahoření objevují často. Informování veřejnosti považují za přínosné. „Ačkoliv máme požární hlásiče na dobré úrovni, lidé si je nechtějí do domácností pořizovat. Připadá jim to zbytečné nebo si nechtějí narušovat estetický vzhled interiéru. Prostřednictvím našeho projektu se snažíme ukázat, že nám požární hlásiče jsou schopné zachránit majetek a často i život,“ uzavírají.

Z okresních kol postoupili do krajského kola autoři 6 projektů v kategorii Junior a 20 projektů v kategorii Středoškoláci.