Gymnázium Dašická posbíralo úspěchy v chemické olympiádě

Radek Hlaváček, student z 8. A pardubického gymnázia v Dašické 1083, v pátek 7. prosince 2018 přesvědčivě zvítězil v nejvyšší kategorii krajského kola chemické olympiády. Porazil nejen všechny soupeře z Pardubického kraje, v bodovém zisku za ním zůstali i soutěžící v Královehradeckém kraji.

Krajské finále 55. ročníku soutěže nejlepších chemiků se konalo na půdě Univerzity Pardubice.

Výsledku Radka Hlaváčka si všiml i místní tisk. Úspěšnému reprezentantovi Pardubického kraje Radku Hlaváčkovi z gymnázia Dašická jsme proto položili několik otázek. 

Radku, jaké bylo téma letošní chemické olympiády?

Nejvyšší úroveň chemické olympiády má každoročně 4 části. Jsou to anorganika, organika, fyzikální chemie a biochemie. Každá část má svého autora, který tomu dodá svoji „duši“. Letošní autoři byli výhradně z Brna, kde bude i národní kolo. Třeba anorganická chemie měla jako téma dusík, jeho sloučeniny a reakce. Řešili jsme i problematiku symetrie molekul a bodové grupy.

Symetrie molekul a bodové grupy, to není zrovna všeobecný základ chemie. Jak se soutěžící na tak speciální téma připravuje?

Autoři nám pošlou k domácí přípravě takové pozitivní zadání. Letos to bylo přibližně 10 řádků názvů toho, co všechno se musíte naučit, aby účast v soutěži měla smysl.

O jaký objem znalostí se jedná?

U dusíku je to jednoduché. Vsadíte na běžné sloučeniny, těch je cca 12, u každé je dobré znát základní reakce, těch je přibližně šest. Když umíte teoretické základy obecné chemie, tak studium základní problematiky sloučenin dusíku není tak těžké. Doporučené prameny k hlubšímu studiu reakcí sloučenin dusíku však byly velmi náročné. Literatury bylo málo, a když byla, tak byla nesrozumitelná. Velké množství textu, dokonce jejich většina byla k ničemu. Něco ve stylu „Takto reaguje kationt v kapalném amoniaku, když k němu přidáte rhenistou sůl…“, což je záležitost kdesi na okraji anorganické chemie.

Symetrie molekul byla prezentovaná jako to nejtěžší z anorganické části. V rámci přípravy jsem během letních prázdnin navštívil odbornou přednášku na toto téma v rámci tradičního setkání chemiků na Běstvině. Velkou podporou v problematice symetrie molekul mi byla i příprava na pražské VŠCHT.

Jestli dobře rozumím, to byla příprava jen na jednu čtvrtinu krajského kola chemické olympiády…

Další byla organika. Všichni, soutěžící i organizátoři, se shodli, že to autor zadání letos, mírně řečeno, přehnal. Měli jsme jen jednu knihu jako doporučenou literaturu. Je to asi tisícistránková publikace, z ní prý stačilo nastudovat „jen“ 250 stran odborného textu.

Tradičně likvidační bývá fyzikální chemie…

Autorem otázek byl člověk známý v komunitě chemiků pod přezdívkou Radon. Jde o chemika překypujícího energií a nadšením. Tuto energii a nadšení vložil do zadání úkolů z fyzikální chemie. Před rokem byla „fyzikála“ hodnocená jako moc jednoduchá, protože ti úspěšnější v této části dosáhli až na polovinu všech bodů, které bylo možno získat. Z tohoto absurdního důvodu se Radon rozhodl, že letos to musí být o hodně těžší. Zvolil tedy tak vychytané téma, že k němu nebyla žádná praktická doporučená literatura. Googlil jsem české prameny, literaturu v angličtině…, nikde nic. Autor dodal i 6 typových výpočetních úloh. Měl pro nás dobrou zprávu: „Zopakoval jsem si své příklady z vysoké školy. Ty, co už neumím vypočítat, jsem tedy do zadání nedal.“ Pak však dodal: „Máte tam jen ty příklady z vysoké školy, co umím spočítat ještě teď, tedy žádný problém, že?“

Autor nám prozradil, že zadání příkladů konzultoval s dalšími lidmi. Znělo to nadějně až do doby, kdy uvedl, že konzultanty, kteří mu obtížnost příkladů schválili, byli držitelé zlatých medailí z jednotlivých ročníků mezinárodních chemických olympiád. Pro vysvětlenou, na mezinárodní chemické olympiádě se uděluje zlatá medaile 20 nejlepším chemikům z celého světa. Radon má skvělé přátele…

Příjemné bylo, že úlohy ve fyzikální chemii vycházely z reálného života. Počítali jsme množství krve pacienta, sterilizaci vepřové kýty, množství plutonia v kardiostimulátoru nezbytné k tomu, aby dodal dostatek elektřiny, i hmotnost beryllia, které „padá z nebe“ vlivem slunečního záření, včetně jeho celkové radioaktivity.

Kolik času jsi tedy věnoval přípravě na letošní chemickou olympiádu?

Připravoval jsem se průběžně. Bylo to mnoho cest autobusem do školy a ze školy. Věnoval jsem tomu i několik odpolední.

Díky za námět na skvělý bulvárně vědecký titulek Vítěz chemické olympiády se na soutěž připravoval v autobuse při cestách do školy a ze školy.

To je víceméně pravda. Člověk se musí naučit efektivně nakládat s časem.

Co ti účast na této soutěži dala a co vzala?

Vzala mi volný čas během cest do školy a ze školy. Dala mi znalosti. Chemické olympiády jsem se zúčastnil již v minulých letech. Vítězství v posledním ročníku studia mi dalo pocit, že vše mělo smysl. Z mnoha účastníků této soutěže se během šesti let, co chemickou olympiádu dělám, stali moji známí. Soutěž mi tedy dala spoustu skvělých známých po celé republice. Na prvních třech místech v Pardubickém i Královéhradeckém kraji skončili lidé, se kterými se znám ze čtrnáctidenního přípravného kempu v Běstvině. Podobné to je i v jiných krajích.

Radku, díky za rozhovor i skvělou reprezentaci naší školy. Přeji ti, abys jednou byl mezi těmi, kteří budou s Radonem konzultovat zadání příkladů z fyzikální chemie a radit mu, aby přitvrdil.