Komparativní perspektiva Education at a Glance 2016

OECD podporuje Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (SDG) a Cíle udržitelného rozvoje v oblasti vzdělávání; SDG 4. Státy sdružené v OECD ve velké míře vykročily k naplňování cílů SDG a to včetně, až na malé výjimky, zvyšování počtu kvalifikovaných učitelů.

Státy OECD vydají na vzdělání v průměru 5,2 % svých HDP. Ve zprávě z roku 2015 to bylo 5,3 %. Větší počet zemí přenáší náklady na vyšší vzdělávání na jednotlivé domácnosti. Více studentů tak dokončí školu a získá diplom společně s dluhem.

Genderové rozdělení stále ovlivňuje výsledky vzdělávání. V současné době dokončí terciární vzdělávání více žen než mužů, nicméně ženy jsou méně zastoupeny v technických oborech a vědě. Ženy jsou velmi zastoupeny v oblasti vzdělávání, avšak jak se zvyšují stupně vzdělávacích institucí, snižuje se počet žen a vzrůstá výše platu. Ženy ve valné většině případů nejsou ředitelkami škol.

Patnáctiletí, kteří navštěvovali alespoň jeden rok předškolní výchovy, dosahují lepších výsledků než ti, kteří tento rok neměli. Imigranti, kteří získali předškolní výchovu, získávají ve výsledcích o 49 bodů vyšší skóre, než imigranti, kteří předškolní výchovu neabsolvovali. Imigranti zaostávají za svými vrstevníky v terciárním vzdělávání. Vyšší odborné vzdělávání vede k nižšímu procentu nezaměstnanosti.

Populace učitelů stárne, neboť učitelské povolání nepřitahuje mladé lidi. Například v Itálii a Portugalsku pouze 3 % učitelů na základních školách je ve věku do 30 let.

Výdaje na vzdělávání navzdory ekonomické krizi stále rostly. V letech 2008 až 2013 se zvýšily průměrné výdaje ve stupních od základního do terciárního vzdělávání. Avšak to bylo až na řadu výjimek, které zahrnují Anglii, Francii a Dánsko, kde platy učitelů zůstaly stejné nebo se snížily. Nicméně i zde již zase začaly růst. Všeobecně platí, že vysoce vzdělaní lidé mají větší tendenci vydělávat dvakrát více než průměr a mají menší tendenci vydělávat méně než polovinu průměru.

Další zjištění z hlavní zprávy (Čísla odkazují na stránky v online verzi ke stažení ve formátu PDF)

• Ženy, které mají vzdělání terciárního charakteru, si vydělávají o 27 % méně než stejně vzdělaní muži. (str. 124)
• Při srovnání finančních podkladů ze sektoru středního vzdělávání vydělají muži během své kariéry průměrně 258.4 tisíc USD a ženy 167.6 tisíc USD. (str. 137)
• Ženy, které dosáhly terciárního stupně vzdělání, vydělají zhruba dvě třetiny toho, kolik vydělá stejně vzdělaný muž. (str. 136)
• Veřejné výhody vzdělávání převýší jeho náklady. (str. 136)
• Vyšší stupně vzdělání přináší vyšší výdělky;  v případě terciárního vzdělávání přináší výdělky nejvyšší. (p. 136)
• Jednotlivci s vyšším dosaženým vzděláním mají větší tendenci být spokojeni se svým životem (97 % s terciárním vzděláním v porovnání s 83 % se středoškolským a nižším vzděláním), a jsou zdravější o 10 procentních bodů.
  (str. 157)
• V průměru 77 % současných výdajů je vydáno na platy zaměstnanců s tím, že 67 % je na vyšší vzdělávací úrovni. (str. 256)
• 86 % čtyřletých dětí je v předškolních vzdělávacích zařízeních. V Evropě se jedná o 76 % ve veřejných institucích v porovnání s průměrně 67 % v zemích OECD. (str. 301)
• V zemích OECD 17 % mladých lidí ve věku 20-24 let nestuduje, nemá práci ani nedělá žádný kurz (NEETS). Nejvyšší počet je v Itálii, hned potom následují Turecko, Řecko a Španělsko. Nejnižší počet je na Islandu,
  v Nizozemí, Německu a Lucembursku. (str. 348)
• 50 % dospělých se v daném roce účastní formálního nebo neformálního školení. Nejběžnějším zdrojem informací je internet. (str. 365)
• Průměrný počet povinné výuky za rok na základní škole je 799 hodin a na vyšším stupni je to o 116 hodin více. Mladí lidé v Maďarsku stráví nejméně hodin povinnou výukou, naopak mladí lidé v Rakousku nejvíce. (str. 382)
• Průměrný počet žáků na prvním stupni je 21 a 23 na dalším stupni. Nicméně i zde jsou výjimky. Ve Spojeném království jsou mnohem větší třídy ve veřejných školách (o vice než 4 žáky), než v soukromých školách.
  EAG popisuje vliv menších tříd na výsledky žáků jako “slabé” s výjimkou výsledků dětí ze znevýhodněných skupin. (str. 398)
• V průměru jsou v zemích OECD platy učitelů v předškolním vzdělávání ve výši 74% platů terciárně vzdělaných pracovníků, kteří pracují na plný úvazek a jsou ve věku 24-64 let. Učitelé na základních školách dostávají 81% z těchto referenčních platů, učitelé na středních školách vydělávají mezi 85 a 89%. Nejvýše placení jsou učitelé v Lucembursku, nejníže v České republice. Anglie je na šestém místě v tabulce zmiňující platy a USA je na třetím místě odspodu. Většina evropských zemí dosahuje nadprůměru s výjimkou Belgie, Švédska, Skotska, Polska, Maďarska, Norska, Itálie a Slovenska. (str. 407 a násl.)
• Podle dostupných dat se učitelské platy zvýšily v reálných číslech v polovině zemí OECD, kromě Dánska (střední školství), Anglie a Francie, kde byl pokles mezi 9 – 11%. (str. 415)
• Ředitelé škol, kteří se účastní aktivit spojených s profesním rozvojem, se více angažují ve formách rozvrstveného vedení. (str. 457)
• V průměru 29 % studentů je ve školách, jejichž ředitel chce po učitelích, aby revidovali metody managementu alespoň jednou za měsíc. (str. 459)

Zdroj: cmkos.cz