KOOPOLIS ŽIVĚ: Jaké jsou možnosti rozvoje a uplatnění kariérových poradců?

Ve středu 8. června 2016 se ve Fondu dalšího vzdělávání konalo diskusní setkání KOOPOLIS ŽIVĚ u příležitosti mezinárodního Dne rozvoje a vzdělávání dospělých. Článek shrnuje diskuzi, která se v průběhu této akce konala.

Diskuze se zúčastnili zástupci FDV, NÚV, vzdělávacích organizací, koučové i poradci. Téma, které jsme diskutovali, bylo inspirované současným vývojem v oblasti kariérového poradenství u nás i v zahraniční. Úloha kariérového poradenství v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti roste na významu, a vlády jednotlivých zemí hledají cesty, jak podpořit kvalitu těchto služeb a jejich dostupnost pro klienty v průběhu celé vzdělávací a profesní dráhy. Vzdělávání kariérových poradců je jednou z podmínek rozvoje systému a profesionalizace těchto služeb. Dostupnost služeb je také závislá na rozmanitosti poskytovaných služeb a různosti rolí, ve kterých se poradci uplatňují. Tento fakt je dobře viditelný ve výstupech projektu NICE, který na základě výzkumu studijních oborů zaměřených na kariérové poradenství na evropských univerzitách formuloval role, které tvoří základ profesionality kariérového poradce. V České republice je profese kariérového poradce zakotvena v Národní soustavě povolání (popis základních činností a 4 typové pozice) a v Národní soustavě kvalifikací (popis kvalifikačních a hodnotících standardů pro 3 typové pozice – kariérový poradce pro zaměstnanost, kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu, kariérový poradce pro ohrožené, rizikové a znevýhodněné skupiny obyvatel a kariérový poradce pro rozvoj lidských zdrojů).

V naší diskuzi jsme se zaměřili na to, jak vnímají jednotliví diskutující možnosti rozvoje a uplatnění kariérových poradců u nás, případně jaké jsou jejich další potřeby. Ukázalo se, že je stále mnoho nejasností v tom, co tato profese obnáší, kdo a kde jí vykonává. Opět se objevilo téma rozdílů mezi koučinkem a poradenstvím. Jedním z doporučení bylo, že je potřeba tuto profesi jasně vymezit, podpořit na úrovni systému (včetně legislativního vymezení profese) a nastavit základní parametry kvality. Je potřeba dbát na pověst a profesionalitu tohoto oboru, a k tomu jistá regulace (např. formou certifikace) může výrazně pomoci.

Současně však diskutující jednoznačně vyzdvihli úlohu samotných poradců, kteří by měli vykonávat tlak na tvůrce politik, měli by mít schopnost se sdružovat a srozumitelně formulovat význam kariérového poradenství, což je také náplní jedné role kariérového poradce dle výše zmíněného projektu NICE. Teprve pak je možné provádět kampaně směrem k veřejnosti a podpořit využívání těchto služeb i u těch skupin, pro které je zatím poradenství nedostupné či nesrozumitelné. Co se týče prestiže tohoto oboru, je plně v rukou poradců dále se vzdělávat, využívat příležitostí, které se nabízejí – v tomto ohledu vítají současnou rozmanitost vzdělávacích příležitostí, ale uvítali by i systematické vzdělávání, včetně vzniku vysokoškolského oboru, který by výrazně přispěl k profesionalizaci kariérového poradenství.

Z diskuze bylo patrné, že kariérové poradenství má velký potenciál a mnozí odborníci (např. z řad koučů) v něm vidí perspektivu svého dalšího profesního rozvoje.

Kariérové poradenství – Můj profesní příběh

Můj profesní příběh kariérové poradkyně začal již dávno, v době studia sociální práce na FF UK. V jednom ze seminářů jsem se seznámila s prací dánského filosofa a učitele Grundtviga na poli vzdělávání dospělých. Zajímaly mě souvislosti vzdělávání, jeho široký záběr, různé formy a dopady na život lidí ve společnosti. Nejpozději v době, kdy jsem pracovala v azylovém domě pro oběti domácího násilí, později v komunitním centru InBáze, se můj zájem vyprofiloval k oblasti poradenství. Mou prací bylo pomáhat klientům, se kterými jsem přicházela do kontaktu, stabilizovat pracovní situaci, ale i získat nové pracovní uplatnění a k tomu potřebné znalosti a dovednosti. Jasně se ukazovalo, že k řešení různých životních situací, ve kterých se lidé ocitají, otázka práce a seberealizace vždy patří. Potřebné dovednosti jsem čerpala z metod sociální práce, ale také z dlouhodobého psychoterapeutického výcviku, kterým jsem právě procházela, a z řady dalších krátkodobých kurzů, jako byly např. základy neverbální komunikace, mediace, komunitní práce aj. Přesto jsem měla potřebu dále se vzdělávat, především mě zajímalo, z jakých teorií kariérové poradenství vychází, jaké jsou přístupy, metody a specifika kariérového poradenství. Prvním impulsem k cestě stát se „kariérovou poradkyní“ byl kurz centra Euroguidance, kterého jsem se zúčastnila na jaře roku 2008. Později jsem v tomto programu našla i své pracovní uplatnění a to mou profesní cestu definitivně nasměrovalo. Absolvovala jsem řadu kurzů, rozšiřujících znalosti a dovednosti pro práci s klienty v tomto oboru, a také jednosemestrální distanční kurz Teorie a praxe kariérového poradenství organizovaný ve spolupráci s univerzitou ve Stockholmu. Tento kurz mi poskytl teoretické zázemí a jasnější představu o profesi kariérového poradce, potřebovala jsem ale najít směr, který by mi osobně sedl a respektoval můj pohled na práci s klientem. To jsem definitivně našla na ročním kurzu Kariérové poradenství – Navigace při hledání povolání (dle Thomase Dienera), který jsem absolvovala v letech 2013/2014 na Slovensku. Získala jsem ucelený pohled na proces kariérového poradenství a řadu metod, které nabízejí využití kreativity a volnosti nejen při práci s klienty, ale i v pohledu na svět práce a pracovní uplatnění. Velkou inspirací mi byl také Vance Peavy, kanadský poradce, zakladatel směru nazvaného sociodynamické poradenství. Jeho pohled na poradenství je velice široký, poradenství považuje za praktickou činnost vyžadující kombinaci znalostí z různých oborů. Mnoho zkušeností jsem získala při společných diskusích s kolegyní Katkou Haškovou a při přípravě workshopů a seminářů pro poradce i pro veřejnost, které jsme v době svého působení v Centru Euroguidance vedly. Účast v projektech občanského sdružení Fokus Praha a Fondu dalšího vzdělávání i vlastní poradenská praxe mi poskytla příležitost pracovat s klienty v rozličných životních situacích a možnost poskytovat různé formy poradenství (osobní i online). Všechny tyto zkušenosti přispěly k mému profesnímu růstu rozšiřováním přístupů a metod, které jsem schopna, které mohu nabídnout, kreativitou a otevřeností v jejich využívání.

Pokud bych tedy měla shrnout, co mi poskytlo potřebné znalosti a dovednosti pro práci kariérové poradkyně, jde v mém případě především o studium sociální práce a zázemí sebezkušenostního výcviku. Odborné znalosti z oblasti kariérového poradenství jsem získala v distančním kurzu a v průběhu výcviku Navigace při hledání povolání, doplněném krátkodobými specializačními kurzy (Metoda CH-Q, Sociodynamické poradenství, Koučovací přístup a Mentorink pro kariérové poradce, Online nástroje v poradenství, Patchwork Talents and Transitions TTP, AC, Poradenský proces orientovaný na řešení aj.) a studiem odborné literatury. Protože oba obory, sociální práce a kariérové poradenství, mají podle mého názoru některé společné cíle a metody, účast v počátečním i dalším vzdělávání a získané certifikáty pro mě, stejně jako pro mé klienty i zaměstnavatele byly dostatečným důkazem mé profesní kvalifikace, Dosud jsem neměla potřebu jejího ověřování složením zkoušky v rámci Národní soustavy kvalifikací. Za významnou pro rozvoj mých profesních kompetencí považuji i samotnou poradenskou praxi doplněnou supervizí, případně jinou formu sdílení, která by měla být standardem pro práci kariérových poradců stejně jako je tomu v oblasti dalších pomáhajících profesí. Jsem také členkou slovenského Združenia pre kariérové poradenstvo a rozvoj kariéry a toto členství je pro mě inspirací pro další rozvoj a příležitostí ke spolupráci s českými i slovenskými kolegy.

Alice Müllerová