Škola má být deset let. Přibude rok školky

28. srpna 2015

Ivan Hudeček Střední průmyslová škola chemická Pardubice

Desetiletou školní docházku plánuje zavést ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD). Pozměněný návrh novely školského zákona, ve kterém se počítá s rozšířením povinné školní docházky o jeden rok, předloží vládě už v září. Nově bude povinný poslední rok předškolního vzdělávání, a to i v soukromých školkách či v nultých, přípravných třídách základních škol.

Zároveň by se měla snížit věková hranice pro nárok na přijetí dítěte do školky na věk čtyř let a postupem času dokonce až na dva roky. „Doba školní docházky má být delší, protože se to ukázalo jako úspěšný model vzdělávání ve prospěch dětí ve všech evropských zemích,“ zdůvodnila návrh Právu Valachová. Počítá, že povinná docházka by se kvůli legislativnímu procesu prodloužila až od září 2017. Povinnou předškolní docházku sice předpokládal už původní návrh novely za ministra Marcela Chládka.

Čím dřív, tím líp
Valachová ale vyslyšela i připomínky z mateřských škol a od rodičů. Režim ve školkách proto nebude tak přísný jako v základních školách. „Vím, že není optimální znepříjemňovat život 95 procentům rodičů, kteří v tomto systému už jsou. Novela zákona byla z mé strany odlehčena maximálně možným způsobem o byrokratickou náročnost, a to jak směrem k ředitelům školek, tak i k rodičům. Novela také umožňuje za předem daných podmínek se z povinnosti vyvázat,“ vysvětlila Valachová.

Předškoláci by nemuseli pravidelně chodit do školky, pokud by jejich rodiče zajistili domácí vzdělávání. V rámci něj by děti byly občas přezkoušeny, zda nezaostávají. Stejně to funguje i na základních školách. A kolika pětiletých dětí by se povinná školka mohla za dva roky týkat? Odhadnout to lze podle počtu narozených. V roce 2012 se narodilo 108 576 dětí, jedná se už o ročník za vrcholem babyboomu.

Místa ve školkách se uvolňují
Do školních lavic v úterý poprvé usedne 118 tisíc prvňáků, odhaduje ministerstvo školství. Nejsilnější ročník se již přelévá do škol, a tak už nyní školky kvůli uvolněným kapacitám přijímají čím dál častěji tříleté i dvouleté děti.

Původně se povinná předškolní docházka měla zavádět zejména kvůli asi pěti procentům dětí, které rodiče do školek nedávali a které často pocházely z nuzných poměrů a sociálně znevýhodněného prostředí. Ty pak měly v první třídě problémy a zaostávaly za kolektivem, čímž se jejich znevýhodnění prohlubovalo.
Ředitelka MŠ Sluníčko ve Varnsdorfu Štefanie Plešingerová souhlasí s tím, že čím dříve nastoupí dítě do školky, tím lépe pro něj. „Děti by do školky chodit měly, je to pro ně velice přínosné a vlastně je to také pomoc pro učitelky ve škole. A ty nám říkají, jak je na dětech poznat, které do školky chodily a které ne,“ řekla ve středu Právu ředitelka.

Zdravý rozum
Ale jak to bude vypadat v praxi, je pro ni zatím otázkou. „Nedovedu si představit, jak by se to organizovalo. Když se stane něco povinného, tak rodiče by museli mít povinnost omlouvat děti asi písemnou formou. A my bychom asi sami museli zjišťovat absenci,“ dodala.
Podle Valachové nebude metr stejný jako ve školách. „Hodně jsme tuto část konzultovali se zástupci mateřských škol, aby bylo jasné, jak bude tato věc v praxi řešena,“ řekla. Při stanovení podmínek povinné předškolní docházky se podle ní vycházelo ze „zdravého selského rozumu“.
Důvodem omluvené absence by mohlo být třeba onemocnění sourozence, kdy rodiče s ním musí zůstat doma a nemohou jej tedy doprovodit do školky. Ale praxe přináší i další otázky. „Asi bychom také měli více dětí romského původu a s jejich rodiči je domluva složitější,“ uvedla Plešingerová.

Kdo to zaplatí?
Dalším problémem může být financování. Například chudé rodiny neposílají děti do školek také kvůli tomu, že nemají na stravné, natož pak na úplatu. Měsíční výdaj na školku vychází zhruba na tisícovku, k tomu ještě vedlejší poplatky třeba na návštěvu divadla. Školkovné dnes neplatí jen předškoláci, kteří už nárok na bezplatné předškolní vzdělávání mají.
A se snížením věku na nárok na umístění ve školce se Plešingerová obává dalších finančních potíží. „Čím víc předškoláků máme, tím méně máme peněz třeba na hračky, pomůcky, nábytek. A když nám uzákoní, že nemusí platit ani čtyřleté děti, tak už nebudeme mít vůbec žádné peníze,“ uvedla.
Ve školce se platí 350 korun měsíčně a předškoláků měli loni 40, přičemž kapacita školky je 75 dětí. Zřizovatel přitom nemá povinnost chybějící prostředky za „nárokové děti“ dodat.
Valachová však počítá s tím, že ruku v ruce s opatřeními by mělo dojít i k navýšení finančních prostředků, které by měly plynout mimo jiné z evropských programů.