Dojde po přijetí novely školského zákona k ochladnutí ve vzdělávacím kotli?

V minulých dnech byl poslanci schválen vládní návrh novely školského zákona. Konečná podoba nemůže zcela vyhovovat nikomu, ale pámbů zaplať za kompromis, který z četných debat u kulatých stolů s ostrými hranami mezi poslanci, úředníky, odborníky a aktivisty vzešel.

Nakonec je dobře, že se v textu zrcadlí více názory odborné veřejnosti než přání různých aktivistů, ať již pocházejí z neziskového či ziskového sektoru. Schvalování předcházelo několik let dohadování, dokazování, které vzdělávané skupiny diskriminujeme, leckdy již tím, že je nutíme plnit ústavou danou povinnou základní školní docházku.

Touto novelou určitě nebude ohrožena úroveň vzdělávání romských žáků, jak se také v tisku můžeme dočíst. Naopak vidím prostor ještě k dalšímu zlepšování situace v této oblasti a věřím, že se můžeme dále posunout i díky závěrům výzkumu prezentovaného eurokomisařkou Viviane Redingovou. Úroveň vzdělání a uplatnění na trhu práce mají dle této studie Romové v České republice nejvyšší v rámci jedenácti sledovaných evropských zemí (včetně Francie, Itálie, Španělska, Polska, Maďarska, Slovenska či Řecka), byť samozřejmě není dobrá. Podíl středoškolsky vzdělaných Romů v naší zemi dosahuje téměř 30 procent oproti průměrně 15 procentům v dalších zemích. Na to navazuje další údaj – u nás je zaměstnáno 40 procent Romů oproti 10 až 20 procentům v ostatních sledovaných zemích atd.

Z těchto informací vyplývá, že se náš stát naopak velice snaží vzdělávat všechny své žáky, a to bez ohledu na rasu či barvu pleti, a že se nemáme rozhodně za co stydět. Někdy improvizujeme, to je pravda, ale nemůžeme říkat, že systém je nastaven a priori ve smyslu omezování práva na vzdělání dětí ze socioekonomicky slabých skupin obyvatel. Myslím si, že bychom se odpovídajícími ustanoveními zákona, který poskytuje prostor pro systematickou práci v rámci prevence školní neúspěšnosti, mohli dočkat ještě dalších potřebných zlepšení celkové situace v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Věřím, že schválený zákon ve své kompromisní podobě přinese jisté ochladnutí ve vzdělávacím kotli. A tak můžeme jen doufat, že pod ním nebude nikdo ve jménu svých zištných představ přikládat neekologické palivo, jímž by zase začal otravovat své okolí.

Jiří PILAŘ

předseda Asociace speciálních pedagogů ČR

Zdroj: Týdeník školství č. 09/2015 ze dne 4. 3. 2015