Stanovisko MŠMT ke kvalifikaci předsedů maturitních komisí a k hlasování maturitní komise

 1) Podle § 74 odst. 8 písm. a) školského zákona, který se vztahuje jak na závěrečné, tak i na maturitní zkoušky, má předseda zkušební komise „odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let“ … Časté dotazy směřují k tomu, zda učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů mají/mohou být předsedy maturitních komisí u odborných oborů vzdělání, tj. kategorie M a L, kde v profilové části MZ jednoznačně převládají zkoušky/předměty z oblasti odborného vzdělávání (je to stanoveno i v příslušných RVP); některé kraje např. při jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí ve všech typech SŠ jednoznačně preferují učitele češtiny a cizích jazyků, příp. matematiky. 

        K otázce, jak chápat odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru podle § 74 odst. 8 písm. a) školského zákona, která je podmínkou pro výkon činnosti předsedy zkušební komise (ZK) nebo zkušební maturitní komise (ZMK), platí, že předseda ZK nebo ZMK splňuje podle výše uvedeného ustanovení odbornou kvalifikaci, pokud má odbornou kvalifikaci pro výuku na příslušné střední škole předmětu, který je zkušebním předmětem závěrečné zkoušky (ZZ) nebo maturitní zkoušky (MZ) v daném oboru vzdělání. Pojem „odborná kvalifikace“ je použit ve stejném smyslu jako v zákoně o pedagogických pracovnících, tj. jako způsobilost učit na dané škole nebo učit na dané škole určité předměty. Tak i učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, který má způsobilost vyučovat jako kvalifikovaný učitel pro dotčený obor vzdělání, může mít způsobilost být předsedou ZK nebo ZMK. 
        Jde o obdobné vymezení odborné kvalifikace, která je nezbytná pro činnost ředitele školy podle § 166 odst. 4 písm. b) školského zákona. 
        K uvedenému příkladu pak lze uvést, že by tak mohl mít způsobilost být předsedou ZK nebo ZMK i učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, který má způsobilost vyučovat jako kvalifikovaný učitel v dotčeném oboru vzdělání podle § 9 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
        Doporučuje se ale při výběru vhodných osob krajským úřadem na předsedy ZK nebo ZMK pro odborné obory vzdělání dávat z důvodu zvyšování vážnosti jejich výkonu přednost osobám majícím vedle ostatních předpokladů i odborné vzdělání odpovídající co nejvíce odbornému zaměření oboru vzdělání, v němž se ZZ nebo MZ koná.


2) Podle § 74 odst. 8 písm. c) školského zákona „předseda nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou/maturitní zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání“ … Jak se má zachovat předseda, který teprve až při samotných zkouškách před komisí zjistí, že některého žáka na nějaké střední škole kdysi učil?? Má odstoupit?? Stačí, když nehlasuje o hodnocení dotyčného žáka?? Jak mají KÚ v takovém případě vyhodnotit žádost o přezkum výsledku/průběhu MZ – jako důvodnou?? 

        K otázce týkající se uplatnění podmínky pro činnost předsedy ZK nebo ZMK, kdy nesmí být v průběhu středního vzdělávání vyučujícím žáků, kteří konají ZZ nebo MZ podle § 74 odst. 8 písm. c) školského zákona, je třeba vycházet ze záměru předkladatele zabránit tomu, aby je jako předseda hodnotil při ZZ nebo MZ (tyto zkoušky jsou součástí středního vzdělávání podle § 72 školského zákona). 
        Uvedené omezení „nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou/maturitní zkoušku“ se váže na případy, kdy byl dříve v pracovněprávním poměru jako učitel na dotčené škole.     
        Za řešení v dotazu uvedené ne zcela obvyklé situace lze považovat dočasnou krátkodobou nepřítomnost předsedy při ZZ nebo MZ.


3) § 74 odst. 10 ŠZ: Komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. … Jak postupovat v případě, že předseda po převážnou dobu zkoušky některého žáka nebyl přítomen, a tedy podle § 36 odst. 1 vyhlášky o hodnocení žáka nehlasuje. Přechází rozhodující hlas při hlasování na místopředsedu?? 

        K otázce uplatnění práva rozhodujícího hlasu místopředsedou platí, že by mělo jít o krátkodobou nepřítomnost předsedy ZK nebo MZK, po kterou jej v plném rozsahu zastupuje místopředseda (§ 3 odst. 8 vyhlášky č. 47/2005 Sb. nebo § 36 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb.), a tedy na něj přechází i právo rozhodujícího hlasu. Při dlouhodobé nepřítomnosti předsedy je povinností krajského úřadu jmenovat nového předsedu.

                                                                                                PaedDr. Jaromír Krejčí 
                                                                                                    vedoucí oddělení 
                                                                                            koncepce vzdělávací soustavy