Kulatý stůl napověděl, jak zkvalitnit zemědělské vzdělávání v Pardubickém kraji

Větší propojení zemědělských podniků a středních zemědělských škol, zavádění prvků duálního vzdělávání, intenzivnější popularizace zemědělské tematiky mezi žáky základních a mateřských škol, ale také výraznější koordinační role Pardubického kraje. Tak zní recept odborníků, kteří se sešli u reprezentativního kulatého stolu a diskutovali, jak zvýšit zájem žáků o studium zemědělských oborů na středních školách v regionu. Jednání, pořádané v rámci projektu TECHNOhrátky, se uskutečnilo 7. června v sále Jana Kašpara v budově krajského úřadu za účasti hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického.

Mezi účastníky setkání byli radní Pardubického kraje pro školství Bohumil Bernášek i pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil, zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského odboru školství, ředitelé středních zemědělských a základních škol, profesních organizací a zemědělských podniků.

„Domnívám se, že zemědělské vzdělávání v našem regionu je na velice dobré úrovni. Pardubický kraj v posledních pěti letech uskutečnil mnoho opatření, která podstatně vylepšila podmínky pro výuku i zázemí v jednotlivých zemědělských školách. Investoval do nich stovky milionů korun, navíc tyto školy mají připravené další hodnotné projekty. Investice do školství se však neprojevují hned, ale většinou až za čtyři roky a ve spojení s vysokoškolským studiem až za devět let,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

V Pardubickém kraji působí sedm středních odborných škol a učilišť vyučujících zemědělské, nebo se zemědělstvím související obory (Chrudim, Chroustovice, Chvaletice, Kladruby nad Labem, Králíky, Nasavrky, Vysoké Mýto). V minulých třech letech sem směřovaly investice ve výši 150 milionů korun.

„Pardubický kraj má velice hustou i kvalitně vybavenou síť středních zemědělských škol. Jejich nabídka je široká a dostatečně pokrývá spektrum potřeb, o něž mají zaměstnavatelé zájem.  Dobrou zprávou je, že Pardubický kraj má dvě střední školy se školními statky a několik škol, kde se vyučuje obor opravář zemědělských strojů. V posledních letech zaznamenává Pardubický kraj zvyšující se požadavky na absolventy technických a odborných profesí – to samozřejmě platí i pro zemědělství. V tomto směru mají náskok školy zaměřené na strojírenství nebo elektrotechniku, neboť některé začaly spolupracovat s firmami už před deseti lety. Ty zemědělské však mají rezervy v propojenosti a užší spolupráci se zemědělskými podniky, vždyť třeba ve strojírenských školách probíhá až padesát procent výcviku přímo v závodech,“ uvedl radní Pardubického kraje pro školství Bohumil Bernášek.

Chybí informovanost a osvěta

V porovnání s pestrou nabídkou zemědělských škol v regionu však dlouhodobě nekoresponduje zájem žáků základních škol o studium zemědělských oborů. Zajímavou analýzu důvodů, proč tomu tak je, provedla ředitelka Základní školy Prodloužená v Pardubicích-Polabinách. Oslovila 69 žáků 9. třídy a od padesáti z nich získala odpovědi.

„Ukázalo se, že žákům – pokud nemají příbuzné na venkově – chybí dostatečná informovanost o tom, jak vypadá současné zemědělství a jakou plní funkci. Většinou si je představují jako práci na poli. Některé odpovědi byly nesmírně kuriózní. Jedna žákyně odpověděla: ´Nevybrala jsem si ho proto, že mě zeměpis nebaví.“ A další uvedla: ´Nemám zájem o zemědělskou školu, ale kdybych se dostala na střední školu, tak bych chtěla jít na veterinu.´ Myslím, že v případě ostatních městských škol bude situace podobná. Určitě bychom v této souvislosti uvítali větší osvětu,“ popsala výsledky ankety ředitelka Jana Smetanová.

Právě intenzivnější prezentace zemědělství je jednou z důležitých cest, jak zatraktivnit tento obor v očích mladé generace. Třeba návštěvy tří zemědělských škol v projektu TECHNOhrátky patřily letos k nejatraktivnějším a byl o ně mezi školáky velký zájem. Projekt Ministerstva zemědělství ČR Škola na farmě seznamuje děti s chovem hospodářských zvířat. Zemědělský svaz ČR zase organizuje podpůrnou kampaň Zemědělství žije! Oblíbená je celostátní výstava Naše pole v Nabočanech. Společnost Cerea iniciovala vznik soutěže Mladý zemědělec. Některé zemědělské podniky organizují pro veřejnost dny otevřených dveří. S nápady přicházejí také zemědělské školy. Na školním statku v Chrudimi zavedli chov drobného zvířectva, který často navštěvují žáci základních a mateřských škol – navíc podél silnice z města vyrůstá zemědělská stezka s informačními tabulemi a políčky zemědělských plodin.

„Dělat propagaci zemědělských oborů v době, kdy z nich odcházejí zaměstnanci s pěti či desetiletou prací do finančně lépe oceněných profesí v průmyslových firmách, je obtížné. Proto se do zemědělských škol žáci nijak nehrnou. Snažíme se objíždět zemědělská družstva a zavádět podniková stipendia. Oslovujeme základní školy, aby k nám chodily na praxi, protože nemají pozemky ani dílny. Děti jsou tam odtržené od reality, často nepojmenují zvíře, které produkuje mléko. Domnívám se, že maturity na odborných školách jsou možná náročnější než na gymnáziích, neboť v odborné části žáci prokazují znalosti až z pěti dalších předmětů,“ konstatoval ředitel Střední školy zahradnické a technické Litomyšl Ivo Jiránek.

Podpora prvků duálního vzdělávání

„Jsem přesvědčen, že v zemědělských školách by se neměla financovat technika a stroje, ale především zázemí. Veškeré moderní technologie pro výuku mohou výhodně zapůjčit prodejci zemědělských strojů. Do financování škol by se naopak měly zahrnout malé mikrobusy, které rozvezou žáky na praxe do zemědělských podniků,“ poukázal generální ředitel společnosti Cerea František Turek.

Těsné propojení středních zemědělských podniků se středními zemědělskými školami v regionu zatím není časté, ale pozitivní příklady se najdou. Například Zemědělské družstvo Sloupnice vyplácí vybraným žákům už patnáct let stipendia, stejně jako společnost Cerea, která také zapůjčuje stroje a umožňuje zájemcům absolvování stáží či prázdninových brigád.

„Duální vzdělávání je založeno na tom, že právě profesní komory a svazy plní roli koordinátorů – aktivně se zapojují do zemědělské praxe a prostřednictvím svých členů nabízejí stipendia a zázemí pro praktický výcvik ve firemních provozech. Tak to funguje v Německu, Rakousku nebo ve Švýcarsku. Tato spolupráce však vyžaduje i finanční podporu ze strany podniků, protože Pardubický kraj ani samotné školy tuto situaci samy nezvládnou,“ připomněl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Aby Pardubický kraj posílil svou koordinační roli a jako zřizovatel se intenzivněji zapojil do řešení problematiky středních škol, včetně zemědělských, je připraven obsadit místa ve všech školních radách přímo pracovníky krajského úřadu. Ti zajistí operativní informovanost i kontinuitu při projednávání ekonomických, investičních, personálních či dalších záležitostí.