Průmysl 4.0 změní ekonomiku, na revoluci se musí připravit i školství

Stereotypní manuální práci budou stále více zastávat stroje. Naopak vzroste poptávka po specializovaných technických profesích zaměřených na digitální technologie.
Zní to jako sci-fi, přesto tak má podle odborníků průmysl vypadat již za několik let. Plošná robotizace, nasazení umělé inteligence do řízení firem a hlavně napojení prakticky všech výrobků, ale i jejich součástek, na internet. Průmysl 4.0 má naprosto změnit výrobu i fungování ekonomiky, ve kterých mají být rozhodování o produkci podniků stále méně závislá na rozhodování manažerů a čím dál více vycházet ze vzájemné komunikace strojů a zařízení.

Například o produkci jogurtu nebude rozhodovat ředitel mlékárny, ale přímo ani zákazník. Rozhodující bude komunikace inteligentní lednice, která vyhodnotí, že jogurty docházejí, s potravinářským e-shopem, který pobídku zprostředkuje dále k výrobci. Takto pojatá ekonomika bude mít naprosto odlišné požadavky na zaměstnance a jejich vzdělání. Kvůli plošné robotizaci dramaticky ubydou příležitosti pro manuální pracovníky, naopak vzhledem k totální digitalizaci bude potřeba výrazně více odborníků na IT oblast.

Zvládne české školství požadavky na absolventy, které se budou dramaticky lišit od těch současných? „Zatím je u nás povědomí o Průmyslu 4.0 a jeho dopadu do oblasti zaměstnanosti a vzdělávání velmi nízké, a tudíž cílená příprava na jeho nástup ve vzdělávání neprobíhá. Ale obecný trend směřování ke společnosti znalostí umocňovaný rozvojem technologií sledujeme už delší dobu,“ konstatuje Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu.

„Jsme součástí rychle se měnící globální ekonomiky s důrazem na vysokou přidanou hodnotu a snažíme se ve světě konkurence obstát. Hledáme cesty, jak může naše republika vytvořit pracovní místa a získat investice s vysokým inovačním potenciálem, jakou jedinečnou hodnotu můžeme nabídnout a jaké k tomu potřebujeme znalosti a dovednosti lidí, abychom to zvládli. Průmysl 4.0 založený na informačních a kybernetických technologiích dává jasnější a strukturovaný rámec probíhajícím změnám,“ dodává Miroslava Kopicová.

Výzva pro nejprůmyslovější ekonomiku
Považuje přitom za důležité, aby Česká republika, jako nejprůmyslovější evropská země, s vysokým podílem pracovní síly ve zpracovatelském průmyslu, včas zachytila nástup Průmyslu 4.0. Více než polovina zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu totiž působí v technologicky méně náročných odvětvích. „Musíme včas rekvalifikovat pracovníky v ohrožených, méně kvalifikovaných profesích, na jiná zaměstnání, a také připravit pracovníky pro nově vznikající, kvalifikačně náročnější pracovní místa,“ zdůrazňuje Miroslava Kopicová.

Ministerstvo školství (MŠMT) tvrdí, že příchod čtvrté průmyslové revoluce nepodcenilo. „Iniciativa Průmysl 4.0 je v počáteční fázi. MŠMT obdrželo od ministerstva průmyslu a obchodu dokument, ve kterém jsou popsány nepopiratelné trendy, ke kterým průmysl směřuje. V dokumentu jsou formulována základní doporučení, na které by jednotlivé rezorty měly reagovat,“ konstatuje vedoucí oddělení komunikace ministerstva Klára Bílá.

Národní iniciativa Průmysl 4.0 se podle ní zabývá otázkou větší orientace vzdělávacího systému na podporu technického vzdělávání, na nové formy tohoto vzdělávání a na podporu intenzivnějšího navázání vzdělávacího systému na praxi například prostřednictvím stáží žáků, studentů a pedagogických pracovníků ve firmách.
„Částečně se jedná o opatření, která jsou výstupem projektu Pospolu. Vysoký důraz je kladen na mezioborovost a propojování technických i netechnických kompetencí,“ připojuje Klára Bílá. Ministerstvo v návaznosti na materiál Národní iniciativy Průmysl 4.0 vytvoří dokument Vzdělávání 4.0, který se bude zabývat nejen rozpracováním jednotlivých opatření, které vyplynou z Průmyslu 4.0, ale i jejich zapojením do vzdělávací soustavy.

Také podle zástupců průmyslu bude právě připravenost vzdělávacího systému rozhodující pro to, zda Česko nástup Průmyslu 4.0 zvládne. „Klíčová pro dnešní digitální věk je rychlost a pružnost vzdělávacího systému, která kontrastuje právě s rezistencí na řadě škol všech úrovní a bránění se jakýmkoliv inovačním změnám,“ říká ředitel Odboru projektů a vzdělávání Hospodářské komory ČR Martin Frélich.

Klíčové bude vzdělávání ve firmách
Proto bude podle něj pro zaměstnavatele i nadále důležité vzdělávání formou rekvalifikací při hledání kvalitních a odborných zaměstnanců, kteří si průběžně doplňují zaměstnání mimo školní systém. „Je třeba udržet podporu technickým a přírodním vědám a nadále podporovat odborné školství a řemesla,“ dodává Martin Frélich.
Shoda existuje především na tom, že Průmysl 4.0 promění vzdělávání a zaměstnanost naprosto zásadně. Jak, to zatím nikdo přesně neví. „Dopad Průmyslu 4.0 na zaměstnanost bude komplexní a často protichůdný. Dosud u nás nebyly provedeny příslušné studie, s výjimkou úzce pojaté, zpracované Úřadem vlády. Proto jsou využívány zahraniční výzkumy, i ty jsou ovšem na začátku,“ popisuje Miroslava Kopicová současnou situaci.

„Je ale zřejmé, že v budoucnu dojde jak ke změně charakteru práce, tak ke změně počtu pracovních příležitostí, jejich struktury a celkové proměně většiny profesí. Vzniknou profese nové, které si dnes nedovedeme ani představit. Existují odhady, že 65 procent dětí, které dnes vstupují do základních škol, bude pracovat v povoláních, která dnes ještě neexistují,“ zdůrazňuje ředitelka Národního vzdělávacího fondu.

Technologie podle ní povedou především k odstranění fyzicky namáhavé a rutinní práce a práce ohrožující zdraví.Vlivem automatizace budou mizet jednodušší a opakující se činnosti, tedy dojde ke snížení zejména nízko kvalifikovaných pracovních míst v průmyslu a dalších oblastech. „Budou však ohroženy i některé pozice vyžadující středoškolské či vysokoškolské vzdělání, a to tam, kde je možnost jejich algoritmizace a standardizace – ve výrobě i službách včetně sofistikovaných, jako jsou finanční služby, vyhodnocování dat, a podobně Může jít i o úředníky, sekretářky, pokladní, řidiče ale jsou to zatím spekulace,“ naznačuje Miroslava Kopicová.

Tento proces přitom nemusí vést k dramatickému nedostatku práce. Jednak bude postupovat v čase, navíc již nyní kvůli demografickému vývoji některé pracovní pozice chybí. „Proti rychlé robotizaci také působí nízká úroveň mezd u nás. A pracuje u nás přes 200 tisíc cizinců, z toho zhruba jen 20 procent vysoce kvalifikovaných, většina ostatních na pozicích, které patří k ohroženým,“ popisuje Miroslava Kopicová důsledky pro tuzemský trh práce.

Méně ohroženy budou podle ní pozice, jejichž výkon vyžaduje aktivní vyjednávání, kreativitu či sociální inteligenci, neboť jejich automatizace a algoritmizace je zatím obtížná. Za stabilní profese jsou považovány pozice ve zdravotnictví, lékaři a sestry, ve vzdělávání, v sociálních službách či výzkumně-inovačních činnostech, vrcholový management.
„Jednoznačně poroste poptávka po odbornících pro nové pozice v návaznosti na další rychlý růst technologií, jako jsou systémoví architekti a integrátoři, specialisté na ICT bezpečnost, vývojáři a analytici obchodních řešení se znalostí fungování prostředí, v němž budou aplikace pracovat, specialisté na sběr, uchovávání a přenos dat, a podobně,“ popisuje šéfka Národního vzdělávacího fondu.

Budou lidé pracovat?
Nástup digitalizace a robotizace otevírá i další otázky, které přesahují oblast vzdělávání. Jednou z nich je smysluplné zapojení lidí do fungování ekonomiky ve chvíli, kdy bude stále více postavená na robotech a umělé inteligenci. „Pokud jde o kooperaci, je pravdou, že zatím nám stroje odebíraly těžkou, nebezpečnou a monotónní práci, zatímco teď jsou ohroženy i pozice, jejichž vykonávání člověkem je i prestižní a žádané. Zároveň se však otevírá možnost kvalitativního obohacení práce, větší autonomie, příležitost pro profesní růst. A také nové možnosti spojené s rozšířením práce na dálku umožní lepší sladění pracovního a osobního života. Je ovšem na lidech, kam až roboty nechají dojít,“ upozorňuje Miroslava Kopicová.

Kromě toho se otevírá otázka odměny za práci ve chvíli, kdy se zdá být jasné, že pro rozsáhlou část lidí nebude po nahrazení monotónní manuální práce roboty uplatnění. „Potřebujeme lídry. Stojíme před řadou otázek, jejichž řešení překračuje možnosti jednoho člověka či státu. Domnívám se, že naši schopnost řešit vztah člověk-stroj prověří to, jak dokážeme vyřešit odpoutání ekonomiky od mzdy ve chvíli, kdy velký objem pracovních míst bude automatizován a robotizován. Kam půjde bohatství z vysoké produktivity práce,“ uzavírá Miroslava Kopicová. Odborníci v této souvislosti často upozorňují, že systém výplat za práci bude muset v robotizované ekonomice nahradit rozsáhlý sociální systém přerozdělování bohatství.

Zdroj: www.businessinfo.cz