Letní brigády a středoškoláci – 5 důvodů pro i proti

Už je to nějakých 15 let, přesto jsou vzpomínky ještě poměrně živé. Po levé ruce velká počítačová skříň, po pravé ruce pevná telefonní linka, přede mnou monitor s nahranými elektronickými dotazníky. Vnitřní teplota díky klimatizaci docela příjemná, zatímco za okny rozpaluje červencové slunce legendami opředené vršovické ulice. Na první brigádu se zkrátka nezapomíná. Mimochodem, agentura pro výzkum veřejného mínění, u níž jsem si ještě jako šestnáctiletý druhák odbyl svoji premiéru v praxi a která byla v oné době jedním z lídrů na daném trhu, již dnes neexistuje. Postupem doby samozřejmě přicházely další a další brigády, některé jednorázové či krátkodobé, jiné dlouhodobějšího charakteru.

Na vyšších stupních škol a po dovršení plnoletosti se s tím již jaksi počítá, že má téměř každý student nějaký, byť třeba nepravidelný, zdroj příjmu z pracovních aktivit, i když by samozřejmě bylo ideální, pokud by se studenti mohli soustředit výhradně na studium, což je však ve většině případů a při přihlédnutí ke kupní síle běžné české rodiny nereálné. Já se však ve svém zamyšlení zaměřím nikoliv na vysokoškoláky, ale na náctileté (s ohledem na pracovně-právní předpisy minimálně šestnáctileté) studenty středních škol, u nichž není částečné zapojení do praxe tak běžné jako u jejich starších kolegů na vysokých či vyšších odborných školách. Existuje řada argumentů podporujících i rozporujících smysl brigády v tomto věku. V čem lze tedy spatřovat užitečnost a přínos letních brigád pro studenty?

Ekonomický efekt – na jedné straně množství potřeb, včetně celé řady těch s přívlastkem uměle vyvolaných a takzvaně statusových (kritiku reklamy a konzumní společnosti si uschovám na jindy), na straně druhé značně omezený rozpočet. Jedna z typických nerovnic teenagerů. Každá příležitost pro zmírnění tohoto nerovného souboje je vítaná a jistě stojí za seriózní zvážení.

Výchovný efekt – není nic jednoduššího než natáhnout ruce směrem k rodičům vždy, když se na obzoru objeví nějaká nová počítačová hra, mobil, sluchátka či libovolný kus stylového oblečení. Pro dospívajícího jedince tak může být více než poučné a přínosné vyzkoušet si sám na sobě, kolik energie je třeba vynaložit k tomu, aby si alespoň některou z vytoužených věcí mohl sám koupit. Zároveň tím uleví i rodinnému rozpočtu.

Aktivizační efekt – obvykle jsou i dva víkendové dny dost dlouhou dobou na to, aby se člověk musel v pondělí nějaký ten čas takříkajíc rozjíždět. A co teprve dva měsíce bez povinností? Díky letní brigádě si tak může středoškolák udržet řád, denní režim, procvičit si zodpovědnost v praxi a předěl přicházející začátkem září může tak být mnohem snesitelnějším a hladším.

Personalistický efekt – specialisté lidských zdrojů milují škatulky a místo v pomyslném šuplíku s veselým smajlíkem mají rezervováno ti, kteří jsou aktivní, a to nejlépe už od střední školy. Vždycky v životopisu působí dobře, když je z něj patrné, že se dotyčný snažil získávat praktické zkušenosti již v brzkém věku, ideálně pokud se brigáda alespoň lehce dotýkala daného oboru. Navíc kontakty či moderně řečeno sociální kapitál se pro začátek vždy hodí.

Praktický efekt – teorie vždycky bude nosit barvu šedou, na rozdíl od pestrobarevné praxe. Pro mladé lidi je určitě zajímavé, pokud si tento nesoulad mohou sami ověřit, třeba už právě v době svých středoškolských let. Užitečné také může být vyzkoušet si jinou roli v prostředí, které měl člověk šanci poznat dosud jen z jedné strany. Například, až příště půjde teenager jako host do baru, už bude naplno chápat, že obsluha to nemá vždycky jednoduché.

Samozřejmě však existuje řada pohodlnějších a dobrodružnějších alternativ trávení zaslouženého prázdninového času a svůj kus pravdy mají i ti, kteří v brigádách sotva plnoletých nespatřují až takové kouzlo. Níže je pět důvodů, kvůli kterým není nutno příležitosti pro prázdninové brigády až tak přehnaně opěvovat:

Prázdniny jsou výsadou studentů – letní dva měsíce mají dětem a obecně studentům sloužit zejména k odpočinku od školních povinností a s tím spojeným načerpáním čerstvých sil. V případě celoprázdninové brigády docela hrozí, že potřeba relaxace a odreagování nebude dostatečně či vůbec naplněna. Navíc logickým a (až na výjimky) pravdivým argumentem zůstává, že v pozdějším životě se dnešní mladí studenti s ohledem na demografickou křivku napracují až běda.

Některé brigády za to opravdu nestojí – netřeba si nalhávat, že skutečně zajímavých a smysluplných brigád, které mladého člověka obohatí třeba i po odborné stránce zase tolik není. Vždycky je výhodou, pokud existuje nějaká možnost přivýdělku na pracovišti někoho z rodiny či známého. Obecně je však možné říci, že často je poptávána brigádní síla na činnosti, jež se nechtějí stálým zaměstnancům dělat, anebo existují firmy, jež se na mladé brigádníky přímo zaměřují, a to ze zcela prozaických důvodů.

Může vzniknout averze na práci – tento bod berte, prosím, s letním nadhledem, nicméně v případě opravdu negativní první zkušenosti s pracovním procesem může nastat dvojí reakce. Žádoucím efektem může být větší motivace do studia s tím, že si dotyčný uvědomí, že by profesně takto nechtěl skončit, anebo v krajním případě může být první nepříznivý střet s praxí skutečně značně odrazujícím od dalšího snažení něčeho v pracovním životě dosáhnout.

Dlouhodobé brigády jsou mnohem výhodnější – krátkodobé, časově ohraničené, brigádní výpomoci si jistě nezaslouží zavržení, ovšem větším ternem obvykle bývá navázání kontinuální dlouhodobější spolupráce, buď na celý školní rok, případně i na delší období. Optimální jsou pak v tomto ohledu činnosti, u nichž je i určitá časová flexibilita, tedy například takové úkoly, jež nejsou honorovány hodinově, nýbrž cílově. Příkladem lze uvést vytvoření webové stránky, redakční práce, překlady a podobně.

Nedostatek času na vzdělávání – samozřejmě nemám na mysli ležení v knížkách a opakování si matematických vzorců. Vzdělání je, jak známo, dvojí – formální a neformální a v případě druhého jmenovaného přisuzuji letním prázdninám klíčový až nezastupitelný význam. I z výzkumů vyplývá, že děti a studenti s větším množstvím a pestrostí mimoškolních podnětů (cestování, poznávání nových lidí, pobyt v přírodě, atd.) – pravda, některé z nich jsou o penězích, jiné však vůbec ne – jsou i ve škole úspěšnější. Neformálně se lze sice vzdělat i na brigádě, ovšem zejména u monotónní práce je onen edukativní přínos hodně sporný.

Jiří Matěj Brůna, Rodina.cz