AMAVET otevírá studentům dveře do světa

Festival vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji, kterou organizačně zajišťuje sdružení Amavet, si připomíná deset let své existence. Oslava se konala 16. března 2017 v rytířských sálech pardubického zámku. Mezi gratulanty byli místopředseda vlády Jiří Bělobrádek, předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš či krajský radní pro školství Bohumil Bernášek. O své dosavadní zkušenosti se v přítomnosti svých hrdých pedagogů a dalších hostů podělili úspěšní účastníci minulých ročníků soutěže.

„Studentům a žákům, kteří v rámci festivalu AMAVET na svých projektech spolupracují s pedagogy na všech úrovních systému vzdělávání a nezřídka s celými vědeckými týmy, se otevírá nejenom cesta na zahraniční soutěže, ale zejména cesta za dalším poznáním a za dobrým uplatněním na pracovním trhu. V neposlední řadě realizace projektů učí žáky týmové spolupráci, mezigenerační komunikaci, sebeprezentaci a rozvíjí jejich jazykové schopnosti,“ hodnotil význam soutěže člen Rady Pardubického kraje Bohumil Bernášek. A právě takto připravení mladí lidé mají, podle jeho názoru, ty nejlepší předpoklady uspět ve světě moderních inovačních technologií, automatizace, robotizace či digitalizace, s kterými je spojena budoucnost naší společnosti. Nezapomněl vyjádřit poděkování předsedovi sdružení Amavet Stanislavu Medřickému i předchůdkyním v minulých krajských vládách, které stály u zrodu festivalu či pomáhaly jeho dalšímu rozvoji, členkám Rady Pardubického kraje Janě Smetanové a Janě Pernicové.

Podle místopředsedy vlády Jiřího Bělobrádka, zodpovědného za oblast výzkumu, vývoje a inovací, je hlas rozumu a kritického myšlení nesmírně důležitý, zvláště v době, kdy 35 % lidí věří alternativním zdrojům informací. „Je třeba hledat mladé talentované lidi, kteří mají charakter a nejsou líní. Je to však otázka i společenského klimatu,“ řekl mimo jiné politik, podle něhož je třeba podporovat nejen činnost Amavetu, soutěže v rámci Středoškolské odborné činnosti, ale například také vznik nových science center. Připomněl rovněž soutěž vyhlášenou sekcí vlády pro vědu a výzkum s názvem Mladý zVĚDAvec. Projekt na sociálních sítích vybízel žáky základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií k tomu, aby společně s rodiči natočili na video vědecký pokus.

„Vzdělaní lidé a chytré hlavy – to je to, čím bychom se měli chlubit,“ řekl předseda Akademie věd Jiří Drahoš. „Řada výrobních procesů v naší zemi je montovnou, ale i to se mění. Dnes už ani mladý vědec nemusí strádat, když je to schopný člověk, má otevřený celý svět. Věda je globální disciplína, což mě na ní vždy velmi lákalo. Proto vedeme studenty, kteří skončí doktorské studium, k tomu, aby vyjeli do zahraničí. Kdo nemá v kurikulu alespoň jednoroční pobyt v cizině, jako by neexistoval. Jestli se z deseti takových absolventů vrátí osm a zbylí dva zůstanou v zahraničí, je to dobře, protože jsou zdrojem skvělých kontaktů. Jsem rád, že mladí lidé mají o vědu zájem. Je to také zásluha institucí typu Amavet, které se o vědecký dorost starají,“ dodal předseda Akademie věd, která se sdružením spolupracuje již déle než dvacet let a jejíž pracovníci pravidelně zasedají v komisích uvedené soutěže.

Názor na význam soutěže podepřený vlastními zkušenostmi vyjádřili Marek Votroubek, Jan Král a Petr Bubeníček. V době, kdy byli studenty Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli, uspěli se svým robotem v prvním ročníku festivalu, postoupili do finále neprestižnější soutěže pro mládež INTEL – ISEF v americké Nevadě, kde nenašli přemožitele. „Amavet nás naučil realizovat projekt od myšlenky až do konečné fáze. Ve světě podnikání je to stejné, jen s tím rozdílem, že je to za peníze,“ říká s úsměvem Marek Votroubek, který mezitím vystudoval ČVUT v Praze a spolu s Petrem Bubeníčkem, absolventem VŠCHT v Praze, založil vlastní firmu. Ta je dnes majitelem největší světové banky trojrozměrných fotografií. “Tenkrát jsme jako osmnáctiletí kluci měli za sebou první úspěch a zahraniční zkušenosti. I proto doporučuji dalším učitelům, aby své studenty motivovali k účasti na takovýchto projektech,“ dodal Marek.
Filip Naiser, který své první studijní zkušenosti získával také na litomyšlském gymnáziu, zvítězil v dalších letech s projektem Řízení počítače očima. Letos dokončil studia na elektrotechnické fakultě ČVUT, půl roku pracoval ve vědeckém centru v Rakousku a dnes pracuje na projektu sledování téměř identických objektů ve videosekvencích. „Díky Amavetu jsem poznal, že počítačové vidění, analýza obrazu je právě to, co mě baví a naplňuje. Tomu jsem pak přizpůsobil výběr školy,“ říká Filip, který by se v budoucnu rád věnoval aplikované vědě.
Zlatou medaili v soutěži I-SWEEEP v Houstonu získal před několika lety Ondřej Borovec, absolvent Gymnázia ve Vysokém Mýtě. Úspěch s projektem zaměřeným na fyziku mu otevřel dveře do výzkumného centra ve Švýcarsku, kde působil půl roku jako stážista. Studoval datové vědy na fakultě elektrotechniky ČVUT, dnes je na jednoroční stáži ve Spojených státech amerických. „Projekt realizovaný v soutěži Amavet mi dodal sebedůvěru. Navíc jsem pochopil, že když se člověk snaží, může dosáhnout všeho,“ říká rozhodně Ondřej.
Stejného názoru je také loňský vítěz soutěže Jan Blaha, žák septimy Gymnázia a SOU Přelouč. Úspěch mu přinesl mimo jiné i finanční dar ve výši 25 tisíc korun věnovaný v rámci projektu Dětský vědecký sen Nadací Karla Janečka. Několik dní v týdnu student působí v Ústavu organické chemie Akademie věd, kde mohl již během letních prázdnin poznávat vědu zblízka. „Chci být vědcem,“ říká Jan Blaha, který se zanedlouho zúčastní finále soutěže INTEL ISEF ve Spojených státech amerických. Již nyní se rozhoduje o studiu na některé z prestižních univerzit v Edinburghu, Massachusetts či Praze.

Fotogalerii ze slavnostního setkání naleznete na: https://www.klickevzdelani.cz/Veřejnost/Fotogalerie/AlbumID/897-93