ČSÚ zveřejnil Školskou statistiku v Pardubickém kraji ve školním roce 2014/2015

Oddělení informačních služeb Krajské správy Českého statistického úřadu v Pardubicích vydalo informaci o vývoji školství v kraji od školního roku 2010/2011. Při hodnocení vývoje počtu škol, tříd, žáků (studentů) či oborů vzdělání vychází z údajů MŠMT. Zpráva obsahuje i grafické zobrazení územního rozložení mateřských, základních a středních škol v kraji či hodnocení struktury vysokoškolských studentů z dvojího pohledu – podle místa výuky či místa bydliště.

Počet dětí v mateřských školách v posledních letech roste, avšak přírůstek se zpomaluje, přičemž v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí se již začal počet dětí v MŠ snižovat. Počet žáků základních škol roste od školního roku 2011/2012, růst se přitom postupně zrychluje. Na středních školách se snižuje počet žáků denního studia již od roku 2004, počet vysokoškolských studentů s bydlištěm v kraji klesá od roku 2011. Další informace naleznete v tomto článku a ve formátu PDF pod článkem.

Informace z oblasti školství v krajském členění o počtech zařízení a jejich výkonech od roku 2012 pravidelně zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (do roku 2011 Ústav pro informace ve vzdělávání). Vybraná data přebírá do svých časových řad Český statistický úřad (ČSÚ), část z nich lze nalézt v publikaci Školy a školská zařízení v ČR, kterou každoročně vydává ČSÚ též s využitím databáze MŠMT. Publikace obsahuje i příslušné metodické vysvětlivky.

Důležitým zdrojem regionálních dat, která na svých stránkách nabízí MŠMT, jsou v elektronických publikacích Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele 2014/2015 a Vývojová ročenka školství 2004/2005 – 2014/2015. Údaje o studentech vysokých škol jsou k dispozici na výše uvedených stránkách pod názvem Data o studentech, nově zapsaných a absolventech vysokých škol.

Podrobné a průběžně aktualizované informace o školách a školských zařízeních v kraji lze získat na Školském portálu Pardubického kraje, který provozuje Krajský úřad Pardubického kraje.

Růst počtu dětí v mateřských školách se zastavil ve dvou okresech kraje

Počet mateřských škol se v kraji v letech 1996 – 2009 snížil o 50 škol, v posledních pěti letech vzrostl o 9 škol. Pokles počtu zapsaných dětí v mateřských školách se v kraji zastavil v roce 2005, největší meziroční přírůstek byl v roce 2010 (861 dětí). Růst se postupně zpomaloval až na 83 dětí v roce 2014. V okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí se již začal počet dětí v mateřských školách snižovat. Další vývoj závisí nejen na změnách počtu narozených dětí, ale i na tom, zda se docházka do mateřské školy stane povinnou pro pětileté předškoláky. Průměrný počet dětí na třídu byl nejnižší počátkem 21. století (21,3), od té doby rostl až na 24,4 v letech 2012 a 2013. V posledním sledovaném školním roce (2014/2015) obsazenost tříd nepatrně poklesla. Mezi okresy Pardubického kraje jsou nejpočetnější třídy na Pardubicku (25,1), nejméně početné na Svitavsku (23,2 dítěte na třídu). Počet dětí na učitelku je v kraji mírně nadprůměrný (ČR 12,5, kraj 12,9, přitom okres Chrudim 13,0).

Tab. 1  Mateřské školy v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2014

Věková struktura zapsaných dětí v mateřských školách v Pardubickém kraji ve školním roce 2014/2015 se od celostátního průměru liší tím, že je v kraji výrazně nadprůměrný podíl dětí mladších než 3 roky (ČR 10,3 %, kraj 13,3 %, což je mezi kraji nejvyšší podíl) a podprůměrný podíl šestiletých a starších dětí (ČR 5,6 %, kraj 5,1 %, což je 4. nejnižší podíl mezi kraji). Podprůměrný podíl šestiletých a starších dětí v mateřských školách v kraji souvisí s nižším podílem dětí, jejichž rodiče žádali při zápisu do základních škol o odklad zahájení školní docházky (v ČR 11,1 % v kraji 9,9 % dětí).

Děti v mateřských školách podle věku v Pardubickém kraji v roce 2010 a 2014 (k 30. září)

V kraji bylo ve školním roce 2014/2015 zapsáno do mateřských škol 285 postižených dětí, z toho 74 dětí s těžkým postižením. Polovina postižených dětí měla vady řeči, mentální postižení mělo 25 dětí a autismem trpělo 21 dětí.

Počet žáků základních škol roste od školního roku 2011/2012, růst se postupně zrychluje

Nejvíce žáků měly v uplynulých 25 letech základní školy po znovuzavedení 9. ročníků v roce 1996, celkem 57 394 žáků. Do roku 2010 jejich počet poklesl o 29 %. Od té doby počet žáků opět roste, přírůstek dosáhl 5,4 %, růst však bude pokračovat i v několika dalších letech. Postupně se snižoval počet škol rušením několika méně využitých malotřídních škol; v několika případech též došlo ke slučování škol. Pokles se zastavil ve školním roce 2011/2012. Ve školním roce 2014/2015 jedna škola přibyla. Počet učitelů se snižoval pomaleji než počet žáků a pokračoval až do roku 2012/2013. Od té doby se počet učitelů zvyšuje. Ve školním roce 2014/2015 připadalo v kraji na 1 učitele 14,3 žáka, což je údaj srovnatelný s republikovým průměrem. Nejvíce žáků na učitele připadá v okrese Pardubice – o 1 více, než je celokrajský průměr. Naproti tomu v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí je počet žáků na učitele podprůměrný.

V kraji bylo ve školním roce 2014/2015 zapsáno za účelem zahájení povinné školní docházky 6 120 dětí, z nich 15,9 % po odkladu (v ČR 17,6 %). Mezi zapsanými bylo 69 postižených dětí, z nich 26 mělo vady řeči, zrakově postižených bylo 9, mentální postižení mělo 7 dětí, více vad mělo 8 dětí a autismem trpělo 8 dětí.

Počet žáků na třídu v základních školách nedosahuje v Pardubickém kraji republikového průměru (ČR 19,7 ; kraj 19,4), přitom v okrese Pardubice jsou třídy oproti celokrajskému průměru o 1 žáka větší. Nejméně početné třídy jsou v okrese Svitavy (18,3 žáků na třídu). Na 1. stupni je průměrný počet žáků ve třídách v kraji podprůměrný a na 2. stupni průměrný. Třídy na 2. stupni ZŠ jsou v kraji více naplněny (19,8 žáků na třídu) než na 1. stupni (19,2 žáků na třídu). Celostátně je situace opačná (na 1. stupni připadá 19,7 žáků na třídu, na 2. stupni 19,6 žáků na třídu).

Z následujícího grafu je patrné snížení počtu žáků v 6. ročnících související s odchodem žáků na víceletá gymnázia. V porovnání se stavem pře 5 lety je patrný růst počtu žáků na 1. stupni a pokles počtu žáků na 2. stupni základních škol.

Na celkovém počtu žáků v ročnících odpovídajících 2. stupni základních škol se žáci nižšího stupně víceletých gymnázií v kraji podílejí 10,0 %. Tento podíl je 1,1 procentního bodu pod průměrem ČR, přitom v Hl. m. Praze je podíl těchto žáků v porovnání s republikovým průměrem téměř dvojnásobný.

 

 

Na středních školách se snižuje počet žáků denního studia již od roku 2004

Zatímco děti v mateřských školách a žáci na základních školách sídlících v kraji mají v témže kraji i trvalé bydliště, u středních, vyšších a vysokých škol je situace odlišná. Část studentů bydlících v kraji studuje mimo kraj, což vede v některých krajích k situaci, že zde studuje více studentů, než v kraji bydlí osob odpovídajícího věku. Přesto je tento způsob porovnávání obvyklý ve většině publikací využívajících dat školské statistiky. Ve školním roce 2014/2015 připadalo v Pardubickém kraji na 100 obyvatel ve věku 15 – 19 let 78 studentů středních škol (bez konzervatoře a prvních čtyř ročníků víceletých gymnázií), z toho 51 v maturitních oborech. Porovnání s celostátními údaji (80 studentů denního studia na 100 osob ve věku 15-19 let, z toho 55 v maturitních oborech) ukazuje na podprůměrnou „kapacitu“ středních škol v kraji u maturitních oborů. Na 100 patnáctiletých obyvatel kraje připadalo ve školním roce 2014/2015 celkem 12 nově přijatých studentů gymnaziálních oborů, 49 studentů oborů středního odborného vzdělávání s maturitou a 37 studentů oborů středního odborného vzdělávání s výučním listem.

Tab. 3  Střední školy v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2014
 

Oproti školnímu roku 2010/2011 se v kraji snižoval počet žáků denního studia na všech typech středních škol, přitom největší pokles byl zaznamenán na středních odborných školách v oborech zakončených maturitní zkouškou (o čtvrtinu). Na gymnaziálních oborech se za stejnou dobu počet studentů snížil o desetinu a v oborech středního odborného vzdělávání s výučním listem o 6,8 %.

Tab. 4  Žáci gymnázií v Pardubickém kraji podle ročníku v roce 2010 a 2014
 

Na čtyřletých gymnáziích se rychleji snižoval počet žáků v porovnání s osmiletými gymnázii (na čtyřletých o 17,1 %, na osmiletých o 5,9 %). Počet nově přijatých žáků byl na osmiletých gymnáziích ve školním roce 2014/2015 dokonce vyšší než v roce 2010/2011.

V uplynulých 5 letech byl v kraji zaznamenán úbytek počtu studentů nejen v oborech odborného vzdělávání bez nástavbového studia (o 18,1 %), ale i v nástavbovém studiu (o 40,2 %), a to především v jiných formách studia než denním studiu (o 68,6 %).

Tab. 5  Žáci denního studia středních odborných škol v Pardubickém kraji podle ročníku v roce 2010 a 2014

Počet žáků denního studia rostl v posledních letech i na konzervatoři, přitom rychleji rostl počet studentů v denní formě studia.

Vyšší odborné školy

Na 100 obyvatel ČR ve věku 19 – 21 let připadá 5,7 studentů denního studia na vyšších odborných školách, v Pardubickém kraji 6,4 studentů. Obdobně jako u středních škol tato hodnota na regionální úrovni vypovídá spíše o vybavenosti kraje školskými zařízeními než o úrovni vzdělanosti, neboť v kraji studují též studenti z jiných krajů a obyvatelé kraje využívají možností studovat i jinde.

Tab. 6  Vyšší odborné školy v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2014

Úbytek studentů VOŠ v letech 2010 – 2014 nebyl provázen poklesem počtu učitelů, neboť veškerý úbytek počtu studentů se týkal jiných forem studia než denního. Jestliže ve školním roce 2010/2011 připadalo na 1 učitele vyšších odborných škol v kraji 14,6 studentů, ve školním roce 2014/2015 jich bylo pouze 13,2. Studenti denního studia na VOŠ v kraji ubývali především po zavedení bakalářského studia pro zdravotní sestry na Univerzitě Pardubice, nejméně jich bylo ve školním roce 2009/2010; od té doby se jejich počet zvolna zvyšuje.

Počet vysokoškolských studentů s bydlištěm v kraji se od roku 2011 snižuje

Na rozdíl od ostatních typů škol jsou o vysokoškolských studentech k dispozici regionální data z pohledu bydliště studentů i podle místa výuky, a to včetně roku 2015. Data o studentech podle sídla vysoké školy nebyla v tabulce č. 7 využita.

Tab. 7  Studenti vysokých škol s bydlištěm v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2015

Počet vysokoškolských studentů s bydlištěm v kraji se zvyšoval až do roku 2010, od té doby se snižuje. Z celkového počtu 13,9 tis. studentů s bydlištěm v kraji jich již 34 % absolvovalo nějakou vysokou školu, popř. nějaký nižší typ vysokoškolského studia. Podle MŠMT mělo dalších 740 obyvatel kraje přerušené studium na VŠ (nepočítali se tudíž mezi studující), z nich 347 osob již nějaké vysokoškolské studium absolvovalo.

Na 69 vysokých školách v České republice studovalo k 31. 12. 2015 celkem 13 926 studentů s bydlištěm v Pardubickém kraji, 94 % z nich na veřejných vysokých školách. Z celkového počtu jich nejvíce studuje na Univerzitě Pardubice, následuje 5 vysokých škol s více než 1 000 zdejších studentů (Univerzita Hradec Králové, Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoké učení technické v Brně). Na dalších třech vysokých školách studuje z Pardubického kraje 500 – 999 studentů (ČVUT Praha, ČZU Praha a VŠE Praha), více než 100 jich studuje na 8 VŠ, z toho na dvou soukromých.

Tab. 8  Studenti vysokých škol se sídlem v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2015

Počet studentů na vysoké škole se sídlem v Pardubickém kraji (Univerzita Pardubice) se v uplynulých 5 letech snížil o více než jednu pětinu, přitom pokles započal v roce 2012. Počty studujících žen klesaly již od roku 2011. Počty studentů v distanční a kombinované formě studia se snižovaly rychleji než v prezenčním studiu. Rychleji též ubývalo studentů bakalářských studijních programů než navazujících magisterských programů.

Studenti Univerzity Pardubice v roce 2015 podle fakult

K dispozici jsou i základní údaje o počtech studentů podle místa výuky. Zatímco v roce 2010 bylo v Pardubickém kraji 10 604 studentů na veřejných vysokých školách a jeden student na soukromé škole, v roce 2015 to bylo 8 385 studentů na veřejných a 109 na soukromých vysokých školách. Z celkového počtu studentů bylo 295 cizinců. Místem výuky je převážně krajské město, dále je místem výuky Litomyšl (94 studentů), Lázně Bohdaneč (19) a Česká Třebová (1).

Kontaktní osoba: RNDr. Petr Dědič Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích tel.: 737 858 698, e-mail: petr.dedic@czso.cz