Gymnázium Česká Třebová – Cesta na Sever

Během dne jsme přejeli Německo a navečer jsme se v přístavním terminálu v Rostocku nalodili na trajekt mířící přes Baltské moře ke švédským břehům. Ráno jsme z přístavu v Trelleborgu pokračovali sedm hodin po dálnici podél švédského pobřeží dál na sever do Norska. Projet hlavním městem Oslo a prohlédnout si ho nebylo možné kvůli silniční zácpě, a tak jsme zvolili trasu podmořským tunelem pod Oslofjordem. Večer jsme šťastně dorazili do Prestffossu, kde nás uvítali učitelé a žáci naší partnerské školy a jejich rodiče. Úvodní den v Prestfossu byl vyhrazen pro návštěvu školy, další jsme věnovali výletu do hlavního města Osla vzdáleného 100 kilometrů, což na norské poměry není daleko. Naším cílem byl především ostrov Bygdoey, na němž jsou soustředěny expozice a muzea, které jsou zasvěceny historii Norského království a jeho slavným osobnostem, jako byli polárníci Fridtjof Nansen a Roald Amundsen nebo mořeplavec a dobrodruh Thor Heyerdahl, nebo vikingským výpravám. Velkému zájmu se těšila interaktivní expozice v muzeu námořní plavby, kde studenti zhlédli virtuální přelet nad těmi nejkrásnějšími kouty Norska – nad pohořími, ledovci, divokými řekami, vodopády, moři a fjordy, nad zemí oplývající dosud neporušenou přírodou. Poté jsme zamířili na prohlídku centra metropole a ke sportovnímu areálu Holmenkollen. Sobota byla zcela v režii hostitelských rodin. Naši žáci se tak lépe seznámili s každodenním rytmem života svých norských kamarádů. Někteří bydleli na farmách vzdálených od Prestfossu až 35 kilometrů. Hostitelé nabídli našim dětem výlety, např. do nedalekého sportovního střediska ve Vikersundu, kde se tyčí obří skokanský můstek. Návštěvníci jej mohou zdolat, pokud vystoupají více než 1000 schodů. V neděli pak celá českotřebovská výprava vyrazila autobusem za čtyřdenním poznáváním kraje Telemark a západní části Norska. První zastávka byla u hojně navštěvovaného kostelíku v Heddalu z 12. století. Stále stoupající silnice nás pak vedla k úpatí hory Gausta, kterou norský básník Vinje označil za nejkrásnější v celém Norsku. Zdvihá se prudce z okolních údolí a sousední pohoří přečnívá o 300 metrů. Cestu vzhůru k vrcholu jsme zdolali vláčkem, který jezdí strmým tunelem vybudovaným v nitru hory původně pro vojenské účely. Po výstupu nás měl očekávat opěvovaný rozhled na plochu asi 50 000 čtverečních kilometrů. Jenže – vše bylo jinak. Obklopila nás bílá mlha a vtíravý chlad. Vystoupali jsme ještě na nedaleký hlavní vrchol Gaustatoppen v namořské výšce 1881 metrů, ale hora nadále vzdorovala. Až při sestupu dolů se umoudřila a poskytla nám fascinující pohled na téměř šestinu jižního Norska. Následoval desetikilometrový, velmi prudký sjezd do městečka Rjukan, známého výrobou těžké vody za druhé světové války. Že řidičům přinesl sjezd pořádnou dávku adrenalinu, nemusíme zdůrazňovat. Přenocovali jsme v místním kempu a ráno přejeli k západnímu pobřeží k poloostrovu Folgefonna. Dlouhé sjezdy a přejezdy pohoří byly zpestřeny zastávkami na vyhlídkách do krajiny, také u vodopádu Laatefoss a oddychovou přestávkou v městečku Odda. Odtud jsme dojeli jedenáctikilometrovým tunelem pod jižní Folgefonnou, třetím největším ledovcem v zemi, do kempu v Sundalu, který se stal naším domovem pro následující dva dny. Celodenní výlet k splazu Bonhusbreen folgefonnského ledovce byl pro mnohé novým zážitkem. Středně obtížný terén zdolali všichni se ctí. Nejvyšší výkon podalo „vrcholové“ třináctičlenné družstvo, které odvážně vystoupalo až do bezprostřední blízkosti ledovce.