Jak pokračuje projednávání novely školského zákona?

V minulých měsících jsme Vás na stránkách portálu informovali o průběhu a projednávání novely školského zákona s ohledem na znění § 16, který řeší podpůrná opatření pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Na konci ledna přijala Poslanecká sněmovna usnesení školského výboru, který zasedal mezi 15.- 23. lednem. Novela tak zamířila do druhého čtení, kde jistě opět vyvolá několikahodinové polemiky o konkrétním znění nejen § 16, ale i celé novely.
V řešení je dále doba funkčního období ředitelů škol, možnost domácího vzdělávání na II. stupni základních škol a jiné. Konkrétní znění usnesení naleznete v příloze pod tímto článkem.

Této problematice se také věnuje Týdeník školství v aktuálním čísle 04/2015, které vyšlo ve středu 28. 1. 2015.

Novela školského zákona jde konečně ve Sněmovně do druhého čtení

Chtělo by se křičet s trochou nadsázky hurá: členové školského výboru Poslanecké sněmovny poslali s připomínkami vládní návrh novely školského zákona, který zásadně mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, do druhého čtení.

Opravdu ale jen s nadsázkou. Poslední jednání školského výboru, v pořadí již třetí a více než tříhodinové, se místo věcné debaty k novele školského zákona vyznačovalo spíše přetahováním se o to, kdo má větší pravdu a kdo lépe odhaduje možné zneužití § 16a odstavce 5. Ten řeší diagnostiku lehkého mentálního postižení dítěte, která by podle vládního návrhu měla vycházet z „hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí“.

Znění tohoto odstavce bylo hlavní příčinou odkladu celé novely (původně měla být schválena již v loňském roce) a tématem jednání školských podvýborů i řady odborných seminářů. A třebaže se školské podvýbory shodly na přijetí znění odstavce 5 podle vládní předlohy, jak uvedla V. Bohdalová (ČSSD), někteří členové výboru s tím nesouhlasili. Předseda výboru J. Zlatuška (ANO) několikrát v průběhu jednání zopakoval, že má pocit, že pod záminkou práva jsou zde připraveny podmínky pro čerpání sta milionů z veřejných peněz na vytváření metodik a nástrojů diagnostiky místo pomoci dětem, a doplnil, že ti, co znění § 16a odstavce 5 na kulatých stolech a odborných seminářích podporovali, nejsou objektivní, neboť někteří z nich jsou na tom finančně zainteresováni.

S jeho slovy ale nesouhlasila řada poslanců i poslankyň, ať už z vládní koalice, či opozice. Proti byla i jeho kolegyně z klubu Ivana Dobešová. Podle ní jde o první pokus nastavit jednotná pravidla. „Doposud nic podobného neexistovalo. Jako rodič vnímám to, že dostanu podobné posouzení postižení svého dítěte v Karlovarském jako Středočeském kraji. Pozitivně hodnotím i to, že se bude posuzovat i sociokulturní prostředí dítěte.“

V duchu tvrzení pro a proti se nesla celá tříhodinová debata, přesto nakonec školský výbor novelu schválil i s odstavcem 5. Doplnil ji však o řadu připomínek, mezi něž patří například zavedení možnosti domácího vzdělávání na druhém stupni základních škol a vypuštění vzniku registru učitelů.

Zdroj: www.tydenik-skolstvi.cz

Předchozí článek naleznete pod tímto odkazem:

https://www.klickevzdelani.cz/Pedagogičtí-pracovníci/Sborovna/Práce-s-žáky-se-speciál-potřebami/ID/24664