Kulatý stůl TECHNOhrátek: Zemědělské školství v Pardubickém kraji chce bojovat o prestiž i žáky

Proč dnes nejsou zemědělské obory pro děti příliš přitažlivé, jak zvýšit prestiž těchto profesí a současně podpořit zemědělské vzdělávání v Pardubickém kraji? Právě to byla hlavní témata reprezentativního diskusního setkání, které uspořádali organizátoři projektu TECHNOhrátky a nad nímž převzala záštitu náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová. Odpovědi hledali zástupci nejvýznamnějších zemědělských profesních organizací, regionálních podniků i ředitelé středních zemědělských a základních škol. Kulatý stůl se konal v úterý 21. června ve Střední škole zemědělské a Vyšší odborné škole v Chrudimi pod patronací Deníků Pardubického kraje.

„Na problematiku zemědělského vzdělávání se v posledních letech poněkud zapomnělo a podobná akce, která by se stala důležitou výměnou názorů, se neuskutečnila. Podpora krajské samosprávy mnohem víc směřovala například do strojírenského vzdělávání. Struktura středních zemědělských škol v Pardubickém kraji je optimální, ale bohužel, nastal v nich znatelný úbytek žáků, přestože zemědělské obory znamenají velkou perspektivu na pracovním trhu. Proto jsem ráda, že kulatý stůl TECHNOhrátek nabídl setkání s odborníky, jejichž názory a zkušenosti mohou být cennou inspirací pro krajský odbor školství i ostatní aktéry diskuse,“ řekla Jana Pernicová, náměstkyně hejtmana Pardubického kaje.

Účastníci jednání poukázali na jeden z dlouhodobě přetrvávajících faktorů, který brání většímu zájmu o zemědělské školství – předsudky veřejnosti o tom, že zemědělství je náročná a špinavá ruční práce sedm dnů v týdnu bez odpočinku. To však už dávno neplatí. Mechanizace, elektronizace, robotizace a nástup nových technologií postoupily i v této oblasti stejně daleko jako v jiných průmyslových resortech.

„Rodiče se často rozhodnou, že děti, které projevují o studium některého ze zemědělských oborů zájem a mají pro to i výborné předpoklady, do naší školy nepošlou jen proto, co by studiu na ´hnojárně´ řekli sousedé! Pravda je, že ani aktuální mediální obraz zemědělství není příliš pozitivní. Informuje se většinou o jeho problémech, suchu, dřině, nebo o tom, že v zemědělství jsou druhé nejnižší mzdy v národním hospodářství. Přitom jiných témat by se našlo nepochybně dost. Třeba to, že moderní traktory řídí satelit pomocí GPS navigace a řidič je ovládá joystickem,“ upozornil Stanislav Valášek, ředitel SŠ zemědělské a VOŠ Chrudim.

Spolupráce škol s firmami

Dalším citelným problémem je, že příliš mnoho absolventů středních zemědělských škol nesměřuje po skončení studia do zemědělství, ale míří jinam. Důvodem bývá především to, že ačkoliv jsou plně kvalifikovaní, vlastní svářečské a řidičské průkazy, ve svém regionu nenajdou uplatnění, nebo je odradí výše nástupního platu. Jedním z klíčových řešení je určitě těsnější spolupráce středních zemědělských škol a regionálních zaměstnavatelů.

„Těžce nesu, že až osmdesát procent absolventů nenastoupí do zemědělství. Ve strojírenských firmách jim nabídnou částku až o osm tisíc korun vyšší. Domnívám se, že zemědělské školství musí jít stejnou cestou jako strojírenské – úzkou spoluprací s regionálními zaměstnavateli. Zatímco strojírenské firmy nabízejí motivační stipendia a získávají žáky už během jejich studia, podobný zájem zemědělských podniků je spíše výjimkou. Dnes jim však odchází do důchodu početná skupina pracovníků, a proto by se především ony měly začít starat o budoucí zaměstnance. Vyhledávat žáky je ve svém okolí, oslovovat rodiče, zvát na exkurze, nabízet různé benefity a doporučovat je na střední zemědělské školy. Zatím tuto roli plníme spíše my,“ doporučil Oldřich Semenec, ředitel SOU zemědělského Chvaletice.

Příklady, kdy zemědělské podniky velice aktivně působí na veřejnost, už přitom také existují. Pořádají dny otevřených dveří nebo se podílejí na organizaci výstav, soutěží a veřejných akcí. Originální způsob, jak si naklonit nejmenší generaci, zvolili v Žichlínku.

„My, zemědělci, nemůžeme být pořád jen ubrečení, ale sami se do změn zapojit a odpracovat si je. Před šesti lety jsme zahájili spolupráci s mateřskými školami a vychováváme si tak novou generaci dětí. Vyrobili jsme pro ně například malé šlapací traktůrky a vydáváme jim speciální řidičské průkazy. A najednou zjišťujeme, že už vzrostl zájem o naše družstvo na I. stupni základních škol. Věřím tomu, že až tyto děti dorostou do 9. třídy, budou mít k výběru zemědělských oborů mnohem blíže. Práce v zemědělství by měla mít určitý společenský kredit – a musí platit, že dobrý zemědělec je taky frajer,“ je přesvědčen Josef Vinduška, předseda Zemědělsko-obchodního družstva Žichlínek.

Pardubický kraj podporuje formou stipendia žáky, kteří si zvolili obory opravář zemědělských strojů, opravářské práce, zemědělec-farmář a zemědělské práce.

„Mnozí žáci, když dostanou stipendia formou peněz, je však utratí například za cigarety. Podle mého názoru by možná bylo výhodnější tento příspěvek nasměrovat do zvýšení kvalifikace žáků v podobě řidičských, svářečských či dalších průkazů. Drobný příspěvek na tyto kurzy sice od kraje dostáváme, ale zbytek musíme žákům dofinancovávat,“ navrhl Jaroslav Bálek, ředitel OU Chroustovice.

Za co (ne)mohou poradci

Od ředitelů středních škol i představitelů četných firem zaznívá také kritika na výchovné a kariérní poradce, že dostatečně neplní svou poradenskou roli. Jsou prý příliš vytěžováni výukou předmětů a své absence musejí suplovat, což jim ubírá volný čas, takže nereagují na pozvánky na exkurze do podniků nebo akce středních škol. Jim i žákům tak chybějí potřebné informace.

„Školy mají především učit, ne pořád někam vysílat žáky. Z tohoto pohledu je nejlepší zapojit se do dlouhodobějších projektů. Velice se mi líbí TECHNOhrátky, které dětem názorně, a přitom zábavně představují jednotlivé profese. Hodně mě zaujal také příklad z Drážďan. Tamní firmy tam pořádají burzu pro děti a jejich rodiče. Na ní představují nejen své zázemí a produkci, ale současně tam zvou zástupce spolupracujících středních škol, kteří podrobně přiblíží podmínky studia i obor, jejž musí žák vystudovat, aby se mohl ucházet o práci. Zájemci tak dostanou na místě komplexní informace a v případě zájmu hned rodiče podepíší s firmou kontrakt. Školáci tak mají zaručenou další perspektivu,“ popsala zkušenost ze zahraničí Dagmar Nejedlá, ředitelka ZŠ a MŠ Kameničky.

Přesto by však ředitelé středních zemědělských škol uvítali lepší aktivitu a spolupráci od svých kolegů ze základních škol. Někteří na pozvánku k návštěvě dne otevřených dveří v zemědělské škole reagují i poznámkou, že „na to mají příliš chytré děti“!

„S nabídkou zapojení do agroenvironmentálního kroužku jsem obešel všechny čtyři chrudimské základní školy. A víte, kolik žáků o něj projevilo zájem? Žádný! Smutnější však bylo, že do 7., 8. nebo 9. třídy mě nepustil ani jediný z ředitelů, abych dětem vysvětlil, oč jde! Řekli mi, ať papíry nechám u nich, že jim dají vědět,“ posteskl si Stanislav Valášek.

Skutečností je, že v současnosti už ani na venkově v podstatě klasické zemědělství téměř neexistuje a dětem tak chybějí vzory. Maximálně vidí rodiče, jak posečou tráva sekačkou. Vytratilo se však pěstování rostlin i chov králíků, slepic a dalších domácích zvířat.

„Žáci od nás chodí také do zemědělských škol. Souhlasím, že nejdůležitější je, aby po absolvování školy v oboru zůstali, a také s tím, že by to měla být záležitost pracovní nabídky firem. Před lety se v okruhu třiceti kilometrů zpracovaly všechny suroviny, které se v regionu vyprodukovaly. Dnes si každý raději koupí v akci levnější máslo vyrobené někde v Evropské unii. Je velká škoda, že jsme se této ´regionality´ v zemědělství vzdali. Důsledkem je, že hodně mladých lidí touží odejít za prací do ciziny,“ uvedla Lenka Budínská, ředitelka ZŠ Chrast.

Podpora projektů profesních organizací

Projekty, jejichž cílem je zlepšit obraz zemědělství v očích veřejnosti a informovat mladé lidi o jeho důležitosti a nenahraditelnosti, pořádají také profesní zemědělské organizace v Pardubickém kraji. Problémem je však menší propagace, nedostatečné mediální vyznění a také nekoordinovanost s krajským odborem školství. To vše se odráží v nižším zájmu těch, jimž jsou akce určeny – žákům základních škol.

ÚČASTNÍCI KULATÉHO STOLU

Pardubický kraj

náměstkyně hejtmana Jana PERNICOVÁ

Střední školy

SŠ zemědělská a VOŠ Chrudim – ředitel Stanislav VALÁŠEK

OU Chroustovice – ředitel Jaroslav BÁLEK

SOU zemědělské Chvaletice – ředitel Oldřich SEMENEC

Základní školy

ZŠ Chrast – ředitelka Lenka BUDÍNSKÁ

ZŠ a MŠ Kameničky – ředitelka Dagmar NEJEDLÁ, učitelka 9. třídy Veronika Jílková

ZŠ Hrochův Týnec – ředitelka Jiřina MACHÁČKOVÁ

Zemědělské podniky

ZD Rosice – předseda Václav BLAŽEK

První zemědělská a.s. Tuněchody – ředitelka Monika KALOUSKOVÁ

ZOD Žichlínek – předseda Josef VINDUŠKA

Agrospol Hostovice, a.s. – předseda představenstva Josef MLATEČEK

Oseva Agri Chrudim, a.s. – ředitel Tomáš NECHVÍLE

Profesní organizace

Agrární komora Pardubického kraje – ředitelka Regionální agrární komory PK Vanda REKTORISOVÁ

Zemědělský svaz Pardubický kraj – předseda Jaroslav VAŇOUS