MŠMT: Jednání ředitele jako zástupce zaměstnavatele vůči své osobě

Text výkladu MŠMT k problému, zda ředitel školy může „sám se sebou“ uzavřít pracovně právní vztah, tedy vystupovat současně jako zástupce zaměstnavatele i zaměstnanec. Velmi důležitý závěr – ředitel nemůže zastoupit zaměstnavatele při právním jednání se sebou jako se zaměstnancem, neboť již samotné zastoupení představuje rozpor zájmů. Na takový pracovně právní vztah se hledí jako na neplatný. Nelze tedy nadále pokračovat v dosud obvyklé praxi, kdy ředitel „sám se sebou“ uzavřel například dohodu o provedení práce jako s vychovatelem na škole v přírodě, jako manažerem v projektu, atd. Zákaz je absolutní, žádné výjimky nejsou možné.
MŠMT: V případě, že bude nezbytné učinit právní jednání s ředitelem jako zaměstnancem, uzavře jej jako zaměstnavatel zřizovatel.

zdroj: Kartotéka 06/2016
PaedDr. Jan Mikáč
poradenské služby ve školství
www.janmikac.cz

 
MŠMT – Interní sdělení:

V Praze dne: 14. 9.2015  PID: MSMT5XQBFM

Od:  Odbor koordinace dalšího vzdělávání – 23
Pro: Odbor legislativy – 61 , Odbor vzdělávací soustavy – 20 (na vědomí)

Věc: Žádost Krajského úřadu Jihomoravského kraje o právní stanovisko

Vážená paní ředitelko,
Odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje vznesl na poradě vedoucích odboru školství krajských úřadů, která se konala ve dnech 9. – 10. 9. 2015 v Ostravě, dotaz ohledně ředitele příspěvkové organizace a jeho jednání jako zaměstnavatele vůči vlastní osobě.

Zdroj – rozsudky Nejvyššího soudu České republiky 21 Cdo 11/98, 21 Cdo 3053/2010, 21 Cdo 4540/2014 (přímo se pojednává o řediteli příspěvkové organizace vykonávající činnost školy a školského zařízeni).

Obsah – statutární orgán právnické osoby nemůže sám se sebou uzavřít pracovněprávní vztah, a to z důvodů zákazu zastupovat právnickou osobu v situacích, kdy má takový zástupce rozporný zájem se zájmem právnické osoby. Vztah zaměstnance a zaměstnavatele nesporně takový rozpor přináší. Na takový pracovněprávní vztah se hledí jako pracovněprávní vztah neplatný.

Závěr – Nejvyššího soudu může mít mimo jiné vliv na to, zda ředitel školy může jakožto osoba jednající jménem zaměstnavatele uzavřít se sebou jako zaměstnancem dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr (např. v rámci projektů).

Zpracovala: RNDr. Jitka Krmíčková – referent oddělení DVPP a kariérního systému pedagogických pracovníků
Schválil: Mgr. Vít Krčál – vedoucí oddělení DVPP a kariérního systému pedagogických pracovníků
Schválil: Mgr. Viktor Kubát, MBA – ředitel odboru koordinace dalšího vzdělávání
Schválil: Mgr. Jaroslav Fidrmuc – náměstek pro řízení sekce vzdělávání

MŠMT – Interní sdělení:

V Praze dne: 4. 12.2015  PID: MSMT5XQBFM

Od:  Odbor legislativy – 61
Pro: Odbor koordinace dalšího vzdělávání – 23, Odbor vzdělávací soustavy – 20 (na vědomí)

Věc: Žádost Krajského úřadu Jihomoravského kraje o právní stanovisko

Text sdělení:
Vážení,
k Vaši žádosti o stanovisko k možnosti ředitele školy jednat jménem zaměstnavatele vůči vlastní osobě sdělujeme následující odpověď.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zastoupení neupravuje, proto je třeba podle jeho § 4 použít občanský zákoník, kterým je v současnosti zákon Č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jenž v § 437 odst. 1 stanoví, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, s výjimkou u smluvního zastoupení. U ředitele školy se jedná o zákonné zastoupení. Na věci ničeho nemění, že rozsudky byly vydány za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neboť rozhodná právní úprava v něm byla upravena stejným způsobem.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 11/98 vyplývá, že ředitel zpravidla nemůže jménem zaměstnavatele (školy) jednat, protože jeho zájmy většinou budou v rozporu se zájmy zaměstnavatele (školy). Uvedené by nasvědčovalo závěru, že v případě, že zájmy zaměstnavatele a zaměstnance nejsou v rozporu, bylo by takové jednání možné.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3053/2010 vyplývá, že rozpor zájmů je dán již samotným zastoupením zaměstnavatele, výjimky nejsou připuštěny, zároveň však odůvodnění odkazuje na předchozí rozsudek.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4540/2014 jednoznačný závěr nevyplývá, odůvodnění odkazuje na oba předchozí rozsudky. Ke zjištění právního názoru Nejvyššího soudu je nezbytné se seznámit s rozsudky soudů nižších stupňů. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 7C 251/2011 vyplývá, že rozpor zájmů je dán již samotným zastoupením zaměstnavatele, tyto závěry činí i Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Lze tedy uzavřít, že v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ředitel nemůže zastoupit zaměstnavatele při právním jednání se sebou jako zaměstnancem, neboť již samotné zastoupení představuje rozpor zájmů.

V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 3 Ads 6/2007 se uvádí:
„Nelze však připustit, aby případné změny v obsahu či dokonce samotném trvání existence pracovního poměru mohly být realizovány jednostrannými úkony jmenovaného zaměstnance, byť by zastával funkci ředitele školy, o čemž by ani zřizovatel nemusel být informován. U zaměstnanců, kteří vykonávají funkce obsazované jmenováním podle § 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce, převažují v případě vzniku, změn či zániku jejich pracovního poměru jednostranné úkony těch, kteří disponují oprávněním jmenovat.“

Oprávněním jmenovat ředitele disponuje zřizovatel podle § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že bude nezbytné učinit právní jednání s ředitelem jako zaměstnancem, uzavře jej jako zaměstnavatel zřizovatel.

S pozdravem

Zpracoval: Mgr. Jan Fiala, O 610
Schválila: Mgr. Michaela Šťastná, VO 610
Souhlasí: Mgr. Jana Přibylová, ŘO 61