Největší úspěchy u nápravy vad řeči zaznamenává komplexní přístup

Řeč, hlas a sluch mají zásadní význam v lidské komunikaci. Pokud jedna ze složek zcela nefunguje, může to způsobit velké sociální i psychické problémy. Proto je nutné na danou situaci pohlížet nejen z pohledu logopedie, ale i ostatních lékařských i nelékařských oborů, jako je foniatrie, neurologie, psychiatrie, otorinolaryngologie, gastroenterologie a psychologie.

Poruchy hlasu mohou být způsobeny mnoha faktory. Jednak organického původu, za kterými stojí zánětlivé změny hrtanu vyvolané infekcí, alergie, kouření nebo nádorové změny, poranění mozku či periferních nervů, poranění hrtanu, poruchy žláz s vnitřní sekrecí a v ojedinělých případech i vrozené vývojové vady. Dalším faktorem pak jsou funkční poruchy, ke kterým dochází špatným používáním hlasu. „Nejčastěji řešíme hlasové poruchy způsobené přemáháním;
v těchto případech bez léčby hrozí tvorba hlasových uzlíků. Dále se hojně setkáváme se zánětlivými poruchami u hlasových profesionálů a s obrnou hlasivek po operacích,“ vysvětluje MUDr. Libor Černý, lékař Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Prevence těchto poruch spočívá ve správné „hygieně hlasu“ – hlasové technice a množství hlasové zátěže. „Důležité je výrazné omezení hlasové zátěže při zánětech horních cest dýchacích, léčba alergií a vracení se žaludečních šťáv způsobeného chronickým zánětem jícnu. Podceňovat by pacienti neměli ani léčbu závislosti na kouření,“ uvádí doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, a doplňuje:
„u hlasových profesionálů, mezi něž patří učitelé, herci, zpěváci, jsou důležité také pravidelné kontroly u foniatra.“

Poruchy řeči mají různé příčiny a mohou se objevit v různém věku
Poruchy řeči mohou být jak vývojové, tak získané. Léčba se zaměřuje především na řečovou rehabilitaci (obor klinické logopedie). Používá se individuální i skupinová péče; záleží na konkrétním problému pacienta. U některých diagnóz lékaři přistupují i k medikamentózní péči.
Vývojové poruchy řeči – s příznaky opožděného vývoje řeči při poruše maturace mozkových struktur nebo i s poruchami sociální integrace
Symptomatické poruchy – u vad sluchu, zraku, u mentálního opoždění, u dětské mozkové obrny
Získané poruchy řeči – po cévních mozkových příhodách, úrazech (afázie) nebo získané věkem
Poruchy plynulosti řeči – neurogenního původu (např. koktavost)

Sluchové poruchy může ovlivnit i porodní váha
Většina sluchových vad je podmíněna geneticky, proto je u dětí možná pouze sekundární prevence v podobě screeningového vyšetření u novorozenců. „Včasnou diagnostikou zabráníme poškození řečového a intelektového rozvoje,“ vysvětluje doc. Dlouhá. Dospělí by pak měli dbát na tzv. primární prevenci, tedy používání ochranných pomůcek v hlučném prostředí, a včasnou diagnostiku nemocí, které zvyšují riziko předčasných cévních změn. K těmto chorobám
se řadí například diabetes. „V dospělosti bývá prvním příznakem většinou dojem, že více lidí v okolí hovoří méně srozumitelně, nejasně, též televizi je nutno dávat více nahlas. Dalším průvodním jevem může být trvalejší ušní šelest – pískání, hučení, šumění v uších či hlavě,“ uzavírá MUDr. Černý z Foniatrické kliniky VFN v Praze.

V dětství může vada sluchu bez optimální péče významně omezit, nebo dokonce znemožnit normální vývoj řeči. Následně má vliv na možnost školního vzdělávání, intelektový vývoj a zaměstnatelnost. V dospělosti může vzniklá vada ovlivnit profesní uplatnění, rodinné i další sociální vazby. V seniorském věku snižuje samostatnost a sociální integraci.

Zdroj:www.novinky.cz