Nový způsob financování regionálního školství žádnou školu nepoškodí

„Financování vzdělávání bude jednodušší, spravedlivější a předvídatelné,“ říká o změně financování regionálního školství Václav PÍCL z MŠMT, který ji spolu se svým týmem připravuje.

Současný systém financování regionálního školství, kdy peníze dostávají školy podle počtu žáků, je již přežitý a nevyhovující. Různorodost škol a počtu žáků vedou k tomu, že platy učitelů se v jednotlivých krajích od sebe výrazně liší, a to za obdobnou práci. Jak chce váš model tento stav změnit?

Máte pravdu, podle stávajícího systému jsou nejen učitelé, ale všichni zaměstnanci regionálního školství odměňováni značně rozdílně. Důvod je nasnadě. Každý krajský úřad dostane odpovídající výši peněz podle počtu žáků v té které věkové kategorii. Tu pak musí podle svých normativů rozepsat tak, aby ve svém kraji zajistil odpovídající vzdělávání pro všechny děti od mateřských až po vyšší odborné školy. V jednotlivých krajích je však vzdělávání různě drahé, záleží na mnoha faktorech, například na velikosti školy, počtu málotřídních škol, počtu žáků v plně organizovaných školách, počtu a typu středních škol i počtu základních uměleckých škol. Důsledek? Různá výše krajských normativů pro stejné obory vzdělání,
a tím i různá výše platů. A toto chce náš model odstranit. Za srovnatelnou práci náleží všem zaměstnancům školství srovnatelná odměna.

Jak tedy financování regionálního školství konkrétně změníte?

Prováděcím předpisem stanovíme maximální rozsah vzdělávání a maximální rozsah poskytovaných školských služeb, které uhradíme ze státního rozpočtu. Konkrétně to znamená, že podle RVP určíme maximální týdenní počet hodin výuky, včetně nezbytného dělení. Vycházíme z toho, že učitel musí odučit stejný počet hodin, ať je ve třídě 17, nebo 22 žáků. Ředitel školy tak bude vědět, kolik potřebuje učitelů na svůj počet tříd, aby zajistil vzdělávání v odpovídajícím rozsahu
a kvalitě. A protože ministerstvo školství má přesné statistiky, kolik učitelů v té které škole učí, v jaké jsou platové třídě a platovém stupni, tak bude jednotlivým školám posílat peníze na zajištění tarifních platů odpovídající tomuto stavu.

Ministerstvo ale také stanoví jasná pravidla pro ostatní mimotarifní nárokové a nenárokové složky platu. Ty zohlední například průměrný počet žáků ve třídě. Podle konkrétní situace v každé škole jí pošle odpovídající objem finančních prostředků na všechny složky platu. Upozorňuji ale zároveň na to, že i nadále zůstane zachována kompetence ředitelů škol hospodařit s poskytnutými finančními prostředky na platy podle svého rozhodnutí.

Říkáte, že ministerstvo školství bude posílat peníze přímo každé škole. Znamená to tedy, že z celého systému rozpisu rozpočtu vypadne krajský úřad?

Nikoliv. Finanční prostředky se i nadále budou posílat škole prostřednictvím krajského úřadu. Ministerstvo stanoví rozpis pro pedagogické pracovníky vybraných druhů škol a školských zařízení. Jsou to mateřské, základní a střední školy, konzervatoře, školní družiny, školní kluby, dětské domovy, domovy mládeže, internáty a školská poradenská zařízení. Krajské úřady však budou i nadále dostávat od ministerstva školství podle stávajících pravidel peníze na volnočasové aktivity škol a žáků a ty budou prostřednictvím svých krajských normativů financovat. Nově by také z finanční rezervy od ministerstva měly pokrývat aktuální změny výkonů od počátku školního roku do prosince a také podpůrná opatření, která budou školy nově v průběhu roku potřebovat. Přetrvávající podpůrná opatření budou zahrnuta ve standardním rozpočtu školy.

Důležitou součástí každé školy jsou i nepedagogičtí zaměstnanci. Bude se měnit i jejich odměňování?

Ano, i tady počítáme s tím, že škola musí mít nárok na určitý počet technicko-hospodářských pracovníků. Ten bude stanoven podle počtu tříd. Bude se ale brát v úvahu například i rozsáhlejší technické zázemí u středních škol, dále skutečnost, kdy škola má více samostatným pracovišť, a samozřejmě i fakt, že uklízečky musí uklízet stejnou plochu, ať je ve třídě 17, nebo 25 žáků.

Rád bych proto zdůraznil, že ředitel školy bude stejně jako u pedagogů, i u nepedagogů vědět, že na určitý počet tříd oboru vzdělání mu stát dá peníze na určitý počet jak pedagogických, tak nepedagogických pracovníků. Bude tak moci lépe plánovat. Jeho rozpočet bude více předvídatelný a úbytek jednoho, dvou či tří žáků ho nikterak neohrozí.

Budou stejná pravidla jako doposud platit i pro ostatní neinvestiční prostředky?

Ano, i u nich se počítá se stejným způsobem jejich přidělování. To znamená, že výši „onivek“ bude stanovovat ministerstvo školství podobně jako nyní. Ministerstvo i nadále bude určovat, jaká částka připadne na jednoho žáka či studenta v tom kterém oboru vzdělání. Rozdíl ale bude v tom, že ani v tomto případě by už krajský úřad neměl možnost tyto finanční prostředky dál přerozdělovat. Škola tedy dostane to, co stanoví ministerstvo.

Kdy by plánovaná změna financování regionálního školství měla začít platit?

Aby navrhovaný model mohl začít platit, musí se změnit školská legislativa. To nějakou dobu trvá. Očekáváme, že změna školského zákona by mohla být projednána a schválena do poloviny roku 2016 a navazující podzákonné normy do konce roku 2016. Ředitelé škol by tak mohli organizaci svých škol přizpůsobit novému způsobu financování od školního roku 2017/2018. Podle nových pravidel by se školy měly financovat od ledna 2018. To je tedy rok, kdy by se mělo současné financování škol podle počtů žáků překlopit do nového systému financování, dalo by se říci nákladového.

Rozhovor vedla Olga Šedivá, redaktorka Týdeníku školství. Spolu s článkem, který najdete v č. 35/2015 a vychází 11.11.2015, najdete na straně 10 tohoto čísla i tabulky, které ukazují výši normativů na žáka v jednotlivých krajích.

Krajské normativy odboru školství a kultury Krajského úřadu Pardubického kraje naleznete pod tímto odkazem.