Od hliněné destičky k tabletu

Ve čtvrtek 30. října 2014 v 16 hodin se koná v Kaňkově výstavním sále ve Východočeském muzeu v Pardubicích vernisáž výstavy „Od hliněné destičky k tabletu: kultura psaní v dějinách“

„VÍTE, JAK VYPADALO PÍSMO PŘED TISÍCI LETY A ČÍM TEHDY PSALI NAŠI PŘEDKOVÉ? NEBO CHCETE ZAVZPOMÍNAT NA TO, JAKÝM ZPŮSOBEM JSTE VY ZAZNAMENÁVALI TEXT JEŠTĚ V DOBĚ NEDÁVNO MINULÉ? PŘIJĎTE DO VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH A UVIDÍTE MNOHEM VÍCE.“

„Ve Východočeském muzeu zahajujeme výstavu, která průřezově ukazuje způsoby záznamu textu od dob starověku po současnost, přičemž hlavní důraz je kladen na představení typů a technik ručního (strojního) psaní, ať už se jedná o rytí do hliněných destiček či tesání do kamene, o psaní husím brkem, plnicím perem, na psacím stroji či na displej tabletu“ přibližuje téma výstavy kurátor Ladislav Nekvapil.

Jen málokdo z nás si uvědomí, že letos uplyne celých 300 let od vynálezu, který se nesmazatelně zapsal do života našich předků a přitom zásadně ovlivnil soukromý i pracovní život téměř každého z nás. Když si v roce 1714 nechával anglický inženýr Henry Mill patentovat svůj „přístroj pro přetiskování či přepisování písmen jednotlivě nebo postupně jedno za druhým, tak úhledně a přesně, aby se nedalo odlišit od tisku“, zřejmě s ním v tehdejší britské společnosti nezpůsobil větší rozruch. Doba totiž ještě zdaleka nedozrála k přijetí tak významného vynálezu, jakým psací stroj ve skutečnosti byl. O více než sto let později, kdy se průmyslová revoluce nacházela na svém vrcholu, nadešel ten pravý čas k jeho znovuobjevení a počátku hromadné tovární produkce. Psací stroj se nakonec stal vynálezem, který se po celosvětovém úspěchu jako zasloužilý předchůdce moderních počítačů dožil až konce 20. století. Však například klávesnici, vytvořenou pro psací stroj v roce 1878, používáme v podstatě nezměněné podobě dodnes.

„Výstava se ovšem zdaleka neomezí jen na prezentaci psacích strojů a dalších psacích pomůcek vyráběných v 19. a 20. století, ale půjde ještě o kus hlouběji do minulosti, k samým počátkům evropské písemné kultury. K vidění tak budou rozličné předměty, jako hliněné a voskové tabulky, pisátka, raně novověké sady na psaní, kalamáře a celá řada zajímavostí, se kterými se běžně nesetkáte. Nezapomeneme přitom ani na vývoj slepeckého písma a pomůcek, které nevidomým umožňují překonávat svůj hendikep již více než sto let,“ říká kurátor výstavy Ladislav Nekvapil.

Výstava se uskuteční v Kaňkově sále pardubického zámku – největší výstavní prostoře Východočeského muzea. Na ni navazuje v kouzelné atmosféře malého gotického sálu exkluzivní část s názvem „Pero jako šperk“. Prezentován zde bude průřez historickou produkcí světových výrobců luxusních psacích potřeb, chybět nebude ani ohlédnutí do minulosti za výrobou plnicích per v Československu, která ve své době patřila ke špičce.

„Návštěvníci zde uvidí takové skvosty jako elegantní rozkládací tužku ve formě dámského přívěsku z platiny s diamanty, řadu skvostně gravírovaných plnicích per ze zlata, vykládaných želvovinou či perletí. Mnohá z nich jsou skutečné světové sběratelské unikáty. Na výstavě budou k vidění typy per, které používal např. Albert Einstein, ale i Adolf Hitler či Benito Mussolini. Zvláštností je pero s biblickými motivy, jehož první exemplář z limitované edice byl věnován papeži Benediktu XVI. Nádherná jsou též zlatá namáčecí pera, kterými bylo možné psát kaligrafické dopisy. Mnohé z exponátů jsou estetickými, ale i technickými skvosty – pera skládací, s vysunovacími hroty, kombinovaná pera a tužky. Raritou je pero a tužka ve formě miniaturního revolveru s kalamářem v pažbě.
Pozornost jsme zaměřili i na výrobu plnicích per v Československu do roku 1948, kde svou výraznou úlohu sehrály rovněž pardubické podniky, vyrábějící od 20. do 40. let vysoce kvalitní plnicí pera pod značkami IBRO, Imperial či Penco.“ – dodává Nekvapil

Výstavu mimo jiné doplní komentované prohlídky a soutěž o zajímavé věcné ceny.