Parlament ČR schválil v 1. čtení návrh novely školského zákona o změnách financování regionálního školství

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová představila včera na 48. schůzi Poslanecké sněmovny vládní návrh zákona, kterým se mění školský zákon a který obsahuje změny financování regionálního školství. Uvedla, že po změně financování regionálního školství dlouhodobě volají odborné asociace, odbory, zaměstnavatelské svazy, ale i školy samotné, stejně jako obce a kraje. Návrh zákona je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády a cílem navržené novelizace je zakotvit změny ve financování mateřských, základních a středních škol.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 841/0 dne 17. 6. 2016.

Průběh 48. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR – návrh novely školského zákona – 1. Čtení:

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová   (celé vystoupení ministryně)
Co se týká současného systému financování regionálního školství, ten trpí četnými nedostatky. Systém nezohledňuje skutečný rozsah vzdělávání poskytovaný žákům konkrétní školou, dostatečně nezohledňuje rozdíly mezi jednotlivými obory. V oblasti nepedagogické práce bezdůvodně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole s naplněností tříd nižší a nutí k navyšování počtu žáků a studentů na úkor zvyšování kvality vzdělávání.

Cílem navrhovaného předpisu je zajištění stabilizace financování regionálního školství a také předvídatelnost financování a finančních prostředků pro ředitele škol. Hlavním smyslem přistoupení k navrženým změnám je odstranění nerovného postavení jednotlivých srovnatelných příjemců, to znamená z hlediska finančních prostředků krajů i jednotlivých krajských a obecních škol. Zajištění skutečně efektivního vynakládání finančních zdrojů státního rozpočtu, tzn. aby finanční prostředky následovaly jak realitu poskytovaného vzdělávání, tak i platovou úroveň v jednotlivých školách. Větší otevřenost a transparentnost pro školy i jejich zaměstnance. Cílem je také větší předvídatelnost pro ředitele škol z hlediska finančního řízení, tak jak už jsem zmínila. Konečně také tyto změny umožní cíleně podpořit prioritní zájmy státu v oblasti vzdělávání z hlediska strategických dokumentů státu, a to jak Strategie 2020, tak dlouhodobého záměru.

Navrhované řešení zohledňuje objektivní rozdíly vzdělávacích soustav v jednotlivých krajích, tzn. nesoustředí se na v tuto chvíli jediné kritérium, které je počet vzdělávaných hlav, v uvozovkách, které nerespektuje například zásadní demografické výkyvy z hlediska financování v jednotlivých krajích, zejména v těch, které trpí nižším demografickým vývojem. Odstraňuje rozdílné financování stejných oborů vzdělání, nerovnosti v odměňování zaměstnanců a negativní dopady spojené s takovým snížením počtu žáků, které je z pohledu organizace vzdělávání bezvýznamné, avšak ve stávajícím systému může školu přivést až k vážným ekonomickým problémům. Tady chci jenom doplnit, že se jedná především o střední odborné školství. Koneckonců také snižuje u středních škol ekonomický tlak na přijímání co největšího počtu žáků bez ohledu na kvalitu vzdělávání.

V prvé řadě dochází k upuštění od financování prostřednictvím republikových a krajských normativů. To znamená, že tento systém, na který jsme byli doposud zvyklí, zůstane zachován pouze pro financování vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními. Tady bych jenom zmínila, že školní družiny se dostávají do systému normativního financování, to znamená, jsou systémově zařazeny do financování, jejichž pravidla centrálně bude stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Nejzásadnější změnou, kterou návrh přináší, je změna financování pedagogické práce mateřských škol, základních škol a středních škol, konzervatoří, a jak jsem zmínila, i školních družin. V těchto zařízeních bude stanoven prováděcími předpisy maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Stanovené maximum bude vyjadřovat stav umožňující poskytování vzdělávání v potřebné kvalitě. Tady bych chtěla říct, že se jedná o standard, ne nivelizaci vzdělávání, ke které naopak dochází nyní. A zároveň změny financování umožní tedy také to, aby školy mohly reálně realizovat takové věci, jako je dělení hodin; změny financování zejména pamatují na dělení hodin v případě matematiky, češtiny, cizího jazyka a informatiky.

Dále budou stanoveny následující normativy. Normativy nárokových složek platu, to znamená příplatky za vedení, specializační příplatky na jeden pracovní úvazek pedagogického pracovníka. Podotýkám tedy centrálně ze strany Ministerstva školství. Normativy nenárokových složek platů na jeden úvazek pedagogického pracovníka. Tady bych jenom chtěla říct, že tady centrálně budou vlastně alokovány finanční prostředky tak, aby bylo zajištěno, že také nenárokové složky platu jsou živé a mohou je reálně ředitelé využívat. Opravné koeficienty k normativům nenárokových složek platu připadajících na jeden úvazek pedagogického pracovníka zohledňující průměrnou naplněnost běžných tříd a také podíl dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. U průměrné naplněnosti běžných tříd jenom zdůrazňuji, že vidíte, že to neznamená, že by nový systém financování nerespektoval žádným způsobem počty dětí. To samozřejmě je jedno z kritérií. Nicméně není jediné, protože tento systém se zcela přežil.

Co se týká podílu dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tak bych zase jenom upozornila na to, že se jedná o reflexi stavu, který v našich školách panuje více než deset let, a tímto způsobem budeme schopni zajistit skutečně to, co dlouhodobě nebylo, aby financovány byly reálné potřeby dětí ve třídách a školách. Znovu bych také chtěla zdůraznit, že se jedná také o děti nadané, nebo mimořádně nadané, nikoli pouze zdravotně postižené, jak se někdy úzce připomíná.

Ministerstvo bude dále vykonávat předběžnou kontrolu na základě předběžných údajů, které obdrží od těch zařízení, aby posoudilo, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro příslušné zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu.

Co se týká celkových změn, tak celkově bude mateřským, základním a středním školám, konzervatořím a školním družinám přiznán objem finančních prostředků na platové tarify pedagogických pracovníků včetně povinných příplatků. objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platu pedagogických pracovníků a objem finančních prostředků na nenárokové složky platu pedagogických pracovníků. Ministerstvo bude finanční prostředky stanovovat pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.

Tady samozřejmě zůstane to, že ačkoli centrální pravidla stanoví Ministerstvo školství, tak daný rozpis a organizaci finančního rozpisu budou nadále vykonávat krajské úřady prostřednictvím svých odborných pracovníků. Ten bude také ověřovat správnost všech jednotek rozhodných pro rozpis. Jako součást dotace krajskému úřadu je navrhováno stanovit určitou rezervu, to znamená, počítá se s tím, že tato rezerva bude umožňovat (reakci?) na průběžný vývoj v rámci školního roku prostřednictvím specifických situací, které mohou nastat. Může se jednat o každoroční změny v organizaci škol spojené se zahájením nového školního roku, protože samozřejmě školní a rozpočtový rok se nepotkávají. Může se jednat také o nově diagnostikované speciální vzdělávací potřeby dětí a podobně. Řešení tohoto problému v reálném čase je možné pouze v rámci určité disponibilní rezervy rozpočtových zdrojů státního rozpočtu, kterou má pro tento účel k dispozici krajský úřad.

Co se týká základních uměleckých škol, vyšších odborných škol a takzvaných ONIV, normativy budou centrálně z MŠMT na žáka. Pro komplexní financování základních uměleckých škol, pro financování pedagogické práce a pro financování ostatních neinvestičních výdajů ONIV ve vyšších odborných školách a pro financování ONIV v mateřských školách, základních školách a středních školách a konzervatořích bude zachován stávající systém normativního financování na žáka. Normativy však již nebudou stanovat jednotlivé krajské úřady, ale bude je centrálně stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 

Normativy centrálně z MŠMT na školu, na pracoviště, na třídu. Pro financování nepedagogické práce, tzn. mzdových výdajů pro nepedagogické zaměstnance v mateřských, základních a středních školách, bude systém normativního financování na žáka nahrazen normativním systémem financování kombinací normativů na školu, na pracoviště a na třídu, resp. u středních škol na třídu v oboru vzdělávání a u konzervatoří a ve vyšších odborných školách bude nahrazen kombinací normativů na školu, na pracoviště a na žáka, resp. u konzervatoří na žáka v oboru vzdělávání a u vyšších odborných škol na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu. Také tyto normativy bude centrálně stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Navrhované řešení, tak jak je vláda předkládá, respektuje i hodnocení a doporučení OECD pro Českou republiku v oblasti financování. OECD při hodnocení tzv. slabých stránek stávajícího systému financování škol a školských zařízení v České republice upozornilo zejména na toto: Rigidní systém národních, rozuměj republikových, normativů neumožňující zohlednit objektivní specifika vzdělávacích soustav v jednotlivých krajích. Tady zejména upozorňuji na fakt, že tam, kde je méně a méně dětí v rámci demografického vývoje, dostávají kraje méně a méně finančních prostředků, což samozřejmě sekundárně vede zas k tomu, že se kraj nerozvíjí tak, jak by měl z hlediska vzdělávání a vzdělávací soustavy. Stejně tak je zcela nemožné nastavit systém středního školství, sekundárního vzdělávání, např. na uplatnitelnost na trhu nebo rozvíjet speciální obory v rámci krajů, které mají určité regionální charakteristiky.

Krajské variace, říká OECD, rozuměj mezikrajové rozdíly v počtech žáků na učitele v krajských normativech mezd pedagogických pracovníků, jsou nám vytýkány. Stejně tak chybějící národní regulace financování nepedagogické práce. Chtěla bych říct, že zatímco u pedagogické práce v tuto chvíli existuje shoda s odbornými asociacemi, se zástupci škol, s kraji, s obcemi, s odbory i zaměstnavateli, v případě nepedagogické práce detaily jednotlivých koeficientů by měly být finalizovány nejpozději během září. Podotýkám, že se jedná o prováděcí předpis a je to poprvé, kdy Ministerstvo školství předkládá Poslanecké sněmovně návrh zákona včetně všech prováděcích předpisů.

Dále namítá OECD možnost konfliktu zájmu krajů jako zřizovatelů škol a zároveň prostřednictvím svého úřadu i distributora finančních prostředků státního rozpočtu školám jiných zřizovatelů. Ve svých doporučeních pak OECD považuje za klíčové zejména přenést odpovědnost za financování mateřských a základních škol na stát, zaměřit financování na školu jako instituci a omezit financování vzdělávacích programů. Všechny tyto požadavky změny financování, tak jak jsou předloženy, respektují.

Závěrem bych, vážené poslankyně a vážení poslanci, chtěla říct, že bez změn financování mateřských, základních a středních škol nejsme schopni dosáhnout žádného významného pokroku z hlediska vzdělávání a kvality vzdělávání našich dětí a nejsme schopni z hlediska výkyvů demografického vývoje garantovat síť mateřských, základních a středních škol v odpovídající kvalitě a úrovni do budoucna. V neposlední řadě bych chtěla říct, že změny financování jsou základním předpokladem také pro to, abychom zajistili ohodnocení učitelů i ostatních nepedagogických pracovníků a abychom zastavili trend, který v tuto chvíli máme, a sice že se víc a víc začínáme potýkat s tím, že učitelé vůbec nemíří z hlediska pedagogických fakult a absolventů do našich škol. A pokud se potká nedostatek učitelů, vysoký věk ve věkové kohortě učitelů ve stávajících školách a silný demografický vývoj, který se v tuto chvíli přesouvá do základních škol a bude se dál logicky posouvat do středních, tak pokud se tyto dva faktory potkají, tak nejsme schopni garantovat nejenom kvalitu vzdělávání, ale vzdělávání jako takové.

Děkuji vám předem za věcnou rozpravu k danému vládnímu návrhu a věřím, že ho propustíte do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.  


Poslanec Petr Kořenek   (část vystoupení)
Definoval současný systém normativního financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu kodifikovaný ve školském zákoně, který je založen na principu financování prostřednictvím tří normativů. Dále krátce shrnul nedostatky současného systému.

… Dnes dopoledne ještě proběhl kulatý stůl na téma financování regionálního školství. Přítomné profesní organizace vnímají připravenou novelu zákona jako velmi zdařilou, ale zároveň upozornily na nutnost dostatku finančních prostředků. Přesto si však dovolím podat v podrobné rozpravě návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 561/2004 Sb., dále školský zákon, ve výborech, a to na 90 dnů. Předkládaný návrh zákona představuje poměrně zásadní zásah do normativního financování regionálního školství. I když návrh zákona nemíří na všechny školy a školská zařízení, nicméně se dotkne početně největšího množství z těchto zařízení. Nejzásadnější změny se totiž dotýkají mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a školních družin zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí. Vzhledem k této skutečnosti, že návrh zákona s sebou přináší změny, které budou výrazně dopadat na celou řadu škol a školských zařízení, je třeba se návrhu zákona věnovat důsledně. Jednacím řádem stanovená 60denní lhůta pro projednání vládního návrhu zákona ve výborech se v tomto případě jeví jako nedostatečná.

Navrhuji tedy v souladu s § 91 odst. 3 zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, projednat návrh zákona ve výborech ve lhůtě o 30 delší, tedy ve lhůtě 90 dnů. Jenom upozorňuji, že k takovému prodloužení lhůty je třeba souhlasu předkladatele. Děkuji.  


Poslanec Petr Fiala   (část vystoupení)
… Školský zákon otevíráme za poslední dva roky tuším pošesté, což samo o sobě není samozřejmě dobré, protože naše školství určitě potřebuje stabilitu a ty neustálé změny, ke kterým dochází a kterým školy, ředitelé, učitelé, rodiče žáky vystavujeme, pozitivní nejsou.

U těch předcházejících novelizací, a víte to z mých vystupování, jsem naprostou většinu těch návrhů pokládal za zbytečné, nebo přímo špatné, až už je to povinná školka, jednotné přijímačky, a vzpomenete si na ty debaty, které jsme tu měli. Na rozdíl od toho naopak považuji změnu financování regionálního školství jako něco, co nutné je, co se udělat mělo. Přesto ale návrh, který tady předkládá paní ministryně, podpořit nemohu a považuji ho ve svém důsledku za horší, než je ten současný stav…

… Znovu opakuji, očekával jsem, že ministerstvo půjde cestou posílení své centrální role ve stanování normativů, že se napraví nerovnost, která ve financování na jednoho žáka napříč Českou republikou existuje, ale ne, že se vytvoří systém, kde se nějakým způsobem budou fixovat náklady, ty se budou jaksi korigovat maximálním počtem odučených hodin a všechno dohromady to vytvoří jakýsi způsob financování, který bude nesmírně administrativně náročný, nepřehledný a ve kterém se nevyzná vůbec nikdo.

Ze všech těchto důvodů chci nejenom říct, že tento návrh Občanská demokratická strana nepodpoří, ale i jménem Občanské demokratické strany navrhuji, abychom předložený návrh zamítli hned v prvním čtení.  


Poslanec Tomio Okamura   (část vystoupení)
… Vládní návrh přináší zvýšení, ale něčeho úplně jiného – přináší zvýšení administrativy pro školy, které budou posílat nové výkazy na ministerstvo. Podle těchto výkazů bude ministerstvo kontrolovat, stanovovat a rozdělovat finanční prostředky. Ministerstvo bere tuto kompetenci krajským úřadům.

V materiálech přiložených k návrhu zákona nás vláda ústy Ministerstva školství ujišťuje, že bude potřebovat navíc pouze tři pracovní místa pro pracovníky, kteří tuto agendu pro školy budou dělat. Tři pracovníci budou podle názoru Ministerstva řešit financování několika tisíc škol regionálního školství. Určitě je na místě otázka, jestli to zvládnou. Ministerstvo nám sděluje, že jejich práci bude podporovat nový informační systém, a o tom, jak má ministerstvo jasno o tomto programovém vybavení, svědčí odhad ceny pořízení. Cenu odhadují na 2,5 až 5 mld. korun. To je dost velký rozptyl v tak zásadní věci. Pokud občan platící daně očekává, že ušetříme místa úředníků na krajských úřadech, které nahradí ti tři administrativní supermani na ministerstvu, tak se plete. Ministerstvo nám ve zprávě říká, že na krajských úřadech budou řešit pracovníci nové úkoly. Budou prý řešit kolize a problémy vzniklé z nového systému financování s využitím tzv. rezervy. Samozřejmě že problémy budou. Když nedáte do systému víc finančních prostředků, tak když někde peníze přidáte, jinde budou peníze chybět. Kraje ovšem z rezervy mají platit také vícenáklady na inkluzívní školství. V praxi tedy žádná rezerva fakticky nebude. Poslední perla celého vládního návrhu je fakt, že nový sytém financování se netýká tzv. soukromých škol a církevních škol. Patrně ministerstvo nechce dráždit lobby těchto škol při protlačení této reformy financování.

Takže jak hodnotit návrhy Ministerstva školství na reformu financování? Myslím, že můžeme stručně rekapitulovat. Jde o navýšení administrativy škol. Jde o nejasnou představu o řízení a zajištění celého procesu s výrazným rizikem pro řadu škol. Ministerstvo odpovědnost za řešení těchto rizik nechává na krajských úřadech a přitom jim nedává reálnou možnost tato rizika řešit. Některé nedostatky normativního systému se řeší ukvapenou reformou, která má především centralizovat moc ve financování regionálního školství u ministerstva…


Poslanec Petr Kořenek   (celé vystoupení)
Já teď jenom aby – protože zapadla asi informace o kulatém stole, takže já – konkrétně odborníci z praxe, kteří se dnes a denně pohybují ve školách.

CZESCHA: Korektní nastavení Hmax (PHmax?). Odvedena výborná práce. Jenom otazník, kolik přijde konkrétních peněz. Konečně bude zaplaceno, co odučíme. Tak to mělo být od začátku.
Svaz měst a obcí: Obrovský pokrok, nový systém financování spolu s nároky na peníze.
Průmysl a doprava: Tripartita vítá změnu financování. Požaduje dva nutné kroky a jasné parametry, o kterých se bude diskutovat, tzn. dohoda o střednědobém výhledu rozpočtu.
Českomoravský odborový svaz: Ztotožňuje se s tím, že reforma je dobře připravená.
Asociace ředitelů základních škol: MŠMT s námi diskutovalo. My jsme se v tom našli. Je to pro nás výhodnější. Ředitelé nebudou shánět peníze na kraji, ale věnovat se činnosti školy. A plus další připomínky.
Sdružení učňovských zařízení: Podporujeme, možná problémy s více obory.
Sdružení místních samospráv: Upozorňují, že mnoho obcí doplácí. Dávají v konečném někde i v obcích 20 %. Kéž by dával tolik i stát.
Asociace krajů: Tento návrh je nejpropracovanější ze všech tří. Vzpomínali se tam ministři bývalí, nebudu je tady jmenovat. To není mou úlohou. Role krajů a kompetence jsou přiměřené.
Zástupce Asociace základních uměleckých škol: Od roku 2004 rozporovali normativní financování, od roku 2012 neumožňoval normativ odučit všechny povinné předměty. Podporují reformu a jsou přizváni ke spolupráci.
To jsou jenom hlasy z toho kulatého stolu. Myslíte si, že tito odborníci neví, o čem mluví? Já si to teda nemyslím, protože tím bychom řekli, že ve školách máme nekompetentní lidi. A já si myslím, že na těch místech máme lidi velmi kompetentní.  Děkuji.


Poslanec Karel Rais   (celé vystoupení)
Přeji dobré odpoledne. Samozřejmě že školství je poddimenzováno finančně i personálně. Ale chtěl bych se vrátit k tomu, co tady říkal pan kolega Fiala, protože mě inspiroval k jedné komparaci, a to k tomu, jak tady uvedl ten údaje plus minus 40 tisíc jako normativ na středoškoláka. Asi by bylo dobré vědět, že normativ na vysokoškolského univerzitního studenta dlouhodobě je kolem 20 tisíc. Čili tady tenhle rozdíl tady už minimálně kolem pěti, šesti let je a je pravidelně inzerován.

Myslím si, že by to tady mělo zaznít v tom kontextu, že paní ministryně je ministryní nejenom školek, základních škol a středních škol, ale taky vysokých škol, a že prostě musí ona optimalizovat finanční toky, které jsou pochopitelně bohužel limitované. Ale je potřeba uvažovat i tu situaci ve vysokých školách. Není to nic proti středním školám. Že to je podfinancované, to je samozřejmě pravda. Před ní je obrovský optimalizační problém, jak s minimem financí uspokojit všechny.   


Poslankyně Vlasta Bohdalová   (celé vystoupení)
Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, přišla jsem sem před deseti lety a držela jsem se a držím se jednoho hesla: Ševče, drž se svého kopyta. Já jsem starý kantor a vždycky se tady budu bavit snad trošku zasvěceně o školství. A když tady přijdou kolegové s nějakými jinými – zemědělství nebo složité hospodářské ekonomické politiky, můžu tady vystoupit, ale ten článek nebo to vystoupení mi bude asi muset napsat někdo, kdo tomu opravdu rozumí. A to vystoupení jsme tady viděli – až na to, že to vystoupení, které tady bylo od pana kolegy Okamury, napsal někdo, kdo tomu vůbec nerozumí.

Přátelé, víte proč přistupujeme k reformě financování regionálního školství? Protože nejdřív musíme mít reformu, jak budeme jinak financovat školy, a tím nám vyjde i to, jak budeme navyšovat platy učitelů. I o tom se v tomto zákoně mluví, jak budou dostávat nadpočetné hodiny. Hovoří se také o nadtarifních odměnách apod. Stačí to jenom číst.

Pan kolega Kořenek mi tady vzal ten zápis z kulatého stolu, protože já jsem se účastnila mnoha jednání na krajích, kde bylo zúčastněno 250, 200 ředitelů, kteří říkali „Ano, ale proboha ať už to platí“. Takže já klidně budu diskutovat s panem kolegou Fialou, protože vím, že jsme spolu diskutovali, už když byl ministrem, právě na toto téma o reformě financování regionálního školství. Vím, že se neshodneme, ale vím, že budu diskutovat s člověkem, který ví, o čem mluví.

Ale jsou lidé, s kterými prostě o tom diskutovat nebudu, protože se nedá. A já si myslím, že na našich školách nemáme učitele, kteří říkají, abychom radši nedělali nic. Naopak, chtějí, abychom právě tuhle věc dotáhli do konce.


Poslanec Petr Fiala   (část vystoupení)
… Já chci reagovat na to, co tady říkal velmi správně pan kolega Rais. Tam ten problém peněz, které jdou na vysokoškolského studenta, není jenom v té částce, ale větší problém je v tom, že se meziročně mění a není vlastně nikdy jasné, kolik to nakonec bude, což je ale dáno tím, jaká je struktura toho rozpočtu vysokých škol v rámci celkového rozpočtu Ministerstva školství. Proto třeba já jsem se snažil, aby finance, které jdou vysokým školám, byly procentuálně zafixovány v celkové výši rozpočtu, který má ministerstvo, aby nedocházelo k tomu, že když se nedostává dostatek peněz v celém resortu školství, tak se musí dát na ty normativy, na to a na to, a nakonec nezbývá pro vysoké školy…



Poslankyně Marta Semelová   (část vystoupení)
… Stávající systém má totiž řadu nedostatků, nakonec už se tady o tom dnes mluvilo, které se negativně projevují v kvalitě vzdělávání. Honba za žákem, snaha o maximální naplnění tříd, to všechno vede především u středních škol k tomu, že je do maturitních oborů přijímán každý bez ohledu na jeho znalosti, studijní předpoklady a zájem o obor. Pokles nároků na přijímané uchazeče se pochopitelně projevuje i v průběhu studia a také při závěrečném výstupu. Celkový pokles úrovně – a zdůrazňuji, že nejde jen o střední školství, ale i o školy základní – se následně projevuje i na vysokých školách, odkud zaznívají nářky na úroveň přijímaných studentů…

Současný systém financování způsobuje také výrazné rozdíly poskytovaných finančních prostředků školám v rámci jednotlivých krajů /i o tom tady dnes byla řeč/, které přistupují k jednotlivým školám značně odlišně. Přitom se jedná o srovnatelné školy, ať už jde o druh, stupeň, velikost, naplněnost tříd, skladbu pedagogického sboru a podobně. Stěžují si ředitelé i učitelé, jejichž platy v součtu nárokových i nenárokových složek se liší o tisíce korun měsíčně.

Proto podporujeme předložený návrh změny financování tak, aby financování mateřských, základních a středních škol bylo na stejné úrovni na celém území České republiky, nebo bylo stejné, aby byla centrálně nastavena závazná pravidla a kritéria. Kombinovaný systém financování, v němž se zohledňuje nejen počet žáků, ale je nastaven také na třídu učitele a na financování podle odučené práce, podle rámcových vzdělávacích programů…  

… Jinak za klub KSČM mohu říci, že souhlasíme s tím, aby předložený návrh novely postoupil do druhého čtení včetně návrhu na prodloužení lhůty projednávání mezi prvním a druhým čtením.


Poslankyně Nina Nováková   (celé vystoupení)
Dámy a pánové, asi se dalo čekat, že nebudeme my, TOP 09, souhlasit s tím, že soukromé školy a církevní školy by měly se samy nějak financovat. Jestliže ta škola poskytuje kvalitní službu, to znamená vzdělává naše děti, tak až skončí ti absolventi, tak nebude jasné, přece je to náš občan, který tady bude pracovat, takže nebude jasné, nebo možná bude jasné v pozitivním slova smyslu, jestli je ze soukromé školy nebo ze školy církevní. To, co vidím jako příležitost v tomto školském zákoně, se neřeší financování, nebo ne důsledně financování soukromých a církevních škol, ale tyto školy mají právě ve financování jednu velice kvalitní věc, a to je v rámci neinvestičních peněz mohou volně svobodně nakládat a posunovat finance na osobní náklady a na ostatní neinvestiční výdaje. A to se právě domnívám, že velmi chybí našim školám, tzv. státním. Jinak stanovisko TOP 09 přednese potom paní poslankyně Putnová.


Poslanec Simeon Karamazov   (část vystoupení)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, s nejrůznějšími novelizacemi školských předpisů se v tomto volebním období doslova roztrhl pytel. Jak bývalému ministru Chládkovi tak ani současné paní ministryni rozhodně nelze upřít, že mají vůli náš vzdělávací systém změnit. Důležité nicméně není jen samotné volání po změně, nýbrž také jejich forma a hlavně obsah.

Jádrem předkládaného návrhu je změna financování základních a středních škol již vcelku jednoduchý systém finančních příspěvků na žáka, byť má svoje vady, které je třeba řešit, má vystřídat systém složitější, který bude brát v potaz nespočet dalších údajů, jako jsou například počty odučených hodin, kvalifikace pedagogů a další a další. Právě ve složitosti spatřuji první úskalí, že legislativnímu zpracování novely nerozumí řada z nás, poslanců, je samozřejmě trochu paradoxní, když s ní právě Sněmovna musí vyslovit svůj souhlas, nicméně úplně neřešitelný problém to není. Mnohem horší je, že návrhu nerozumí často ani ředitelé škol, jichž se má týkat…

… Navrhované opatření nás vrací před rok 1989 k systému centrálního řízení. Nyní se ale paní ministryně musí obejít bez silné centrální autority. Proto po neuvážené inkluzi hrozí opět rozvrat českého školství tentokrát z důvodu financování. Vážené kolegyně, vážení kolegové, závažné zásahy do systému financování základních a středních škol nemůžeme činit ukvapeně a bez patřičné odborné diskuse s řediteli jednotlivých škol. Podporuji proto myšlenku, abychom novelu nepouštěli do druhého čtení. Chtít tak zásadní dokument projednat na poslední chvíli před sněmovními prázdninami mi nepřipadá správné.


Poslankyně Anna Putnová   (část vystoupení)
… Musím říct, že TOP 09 bude podporovat návrhy, které přinesou vyšší zdroje do financování regionálního školství. Tady vidím první úskalí. Bavíme se o tom, jak by mělo financování vypadat, ale neznáme rámec, finanční rámec, ve kterém by se ty změny realizovaly, takže pro nás je to stále do určité míry virtuální reality. Budeme rádi, pokud budeme moci konkrétně se zabývat jednotlivými kroky v rámci změny a budeme-li znát ten finanční rozpočet, rámec, ve kterém se budeme pohybovat.

… Ten způsob financování tak, jak dnes běží a máme k němu řadu výhrad a víme, že potřebuje změny, je svým způsobem velmi spravedlivý, transparentní a jednoznačný. Dává na každého žáka v určité věkové kategorii jednoznačně normativ, který Ministerstvo školství přeposílá. Jak je možné, že jsou rozdíly ve financování na jednotlivých krajích tak dramatické. Jak je možné, že za 16 let, to není teď nic proti paní ministryni, za 16 let nedokázalo Ministerstvo školství si vyjasnit kompetence tak, aby ten normativ, který garantuje Ministerstvo školství, na toho žáka skutečně doputoval. Jak je možné, že jednotlivé kraje financují z rozpočtu základních škol přebujelou síť středního školství. Proč se v některých krajích povedla optimalizace středního školství, v jiných se o to ani nepokusili, v jiných se tápe. Protože nám chybí jednotná školská politika…

… TOP 09 nebude bránit propuštění této novely do druhého čtení. Nicméně podotýkáme, že spousta otázek zůstává otevřených a budeme samozřejmě v průběhu času do druhého čtení a v druhém čtení žádat vysvětlení, komentáře a také podzákonné normy, které by zpřesnily a definovaly tu současně navrženou podobu.


Poslankyně Ivana Dobešová   (část vystoupení)
… Hovoří se o rozdílném financování v rámci jednotlivých krajů, ačkoliv očekáváme od škol naprosto stejné kvalitní přístupy a kvalitní výstupy. To všichni víme a dlouhodobě jako ředitelé voláme po reformě financování regionálního školství. To, co tady ale zatím nezaznělo, je to, že tato reforma se týká pouze platů učitelů a nepedagogických pracovníků a netýká se celkového financování škol. Protože provozní prostředky škol jsou financovány svými zřizovateli u zřizovatelů obcí a krajů a samozřejmě ze státního rozpočtu – řekla jsem samozřejmě, pro mě to tak samozřejmé není, ale je to fakt – ze státního rozpočtu je provoz financován u soukromých a církevních škol.

Ale tato otázka se touto reformou neřeší. Řeší se zde pouze platové podmínky učitelů a nepedagogických pracovníků. Tím, že v roce 2000 přešly střední školy pod krajské úřady, se začaly rozevírat nůžky mezi jednotlivými školami v rámci jednotlivých krajů. A opravdu, ačkoliv očekáváme stejnou kvalitu na severu naší republiky jako na jihu, tak přesto jsme doposud akceptovali to, že tyto školy byly rozdílně platově financovány.

Škola 21. století potřebuje také jiné profese, než jenom učitele, školníka a ředitele. A na to se při financování velmi zapomínalo. Žádná škola neměla šanci dostat mzdové prostředky na školního psychologa, ačkoliv se v zákoně o regionálním školství od roku 2005 zcela legitimně tato profese zmiňuje. A samozřejmě zcela legálně do škol dnes tato profese patří.

Žádný ředitel nedostane finanční prostředky na speciálního pedagoga. Neexistují kolonky na správce výpočetní sítě. A to všechno ředitelé musí ze svých prostředků zajistit. Ti, kteří chtějí mít opravdu kvalitní školu a chápou, že škola je úplně jiné prostředí, než prostředí v 19. století, tak se tyto profese prostě do této školy snaží dostat, ale na úkor financování platů učitelů. A to samozřejmě není správně.  

Velice oceňuji, že se mění parametr platů učitelů a nepedagogických pracovníků a nejde se pouze za počtem žáků. Samozřejmě, že každý ředitel se chová tak, jak se chová. Potřebuje přežít, potřebuje zafinancovat školu a potřebuje mít mzdové prostředky pro své učitele. A proto na středních školách, ale řekněme si, že i na základních školách, se dělá maximum proto, aby zde bylo co nejvíce žáků. Ale to přece není cílem. Cílem je, aby zde byla co nejkvalitnější výuka a nemuseli jsme se starat o to, jestli máme dostatečný počet žáků, abychom tu výuku mohli zafinancovat…

… Věřím a těším se na diskuzi jak ve výborech, tak především i v podvýborech. Dneska jsem se zúčastnila kulatého stolu a velmi mě potěšil přístup odborné veřejnosti k této reformě, která kvitovala to, že se k reformě nedostává až v momentě, kdy je hotová, kdy je napsaná, ale měla šanci se na této reformě podílet. To je dobrý začátek k diskuzi, která musí vyústit v dobrou změnu financování…


Poslanec Vladislav Vilímec   (část vystoupení)
… Paní poslankyně Putnová zmínila rok 2000, kdy vznikly kraje. A se vznikem krajů zanikly školské úřady. Zřizovatelská působnost, ale i zodpovědnost, a to je třeba si uvědomit, za rozpis prostředků na takzvané přímé náklady ve školství významně přešla na kraje. Z počátku dokonce, to si pamatuji jako radní kraje, mohly do tohoto způsobu rozpisu prostředků kraje ve své samostatné působnosti ještě zasahovat. Dokonce se vážně uvažovalo, a to myslím, že by také nemělo býti zapomenuto, v té době, bylo to někdy v roce 2004, že prostředky na přímé náklady ve školství minimálně na úrovni středního krajského školství, byly převedeny do rozpočtového určení daňových výnosů krajů. Nebyl jsem tehdy poslancem, ale sledoval jsem to jako krajský radní. A vím, že tehdy ten převod, a je třeba to také zmínit, podporovalo a navrhovalo Ministerstvo financí, shodou okolností v době, kdy ministrem financí tehdejší vlády byl Bohuslav Sobotka. Nakonec to ve Sněmovně, pokud si dobře pamatuji, neprošlo snad rozdílem pouze dvou hlasů. Jinak v roce 2005 by přímé náklady ve školství spojené s financováním krajského školství byly převedeny do rozpočtového určení daní krajů. Tehdejší paní ministryně Buzková, pokud si dobře pamatuji, argumentovala proti převodu peněz do rozpočtového určení daní krajů tím, že kraje teprve nedávno vznikly a musí postupně přebírat nové kompetence a až se situace na krajích usadí, pak je možné uvažovat i o převodu peněz přímo do rozpočtového určení daní krajů. To jen cituji řekněme výroky paní tehdejší ministryně školství Petry Buzkové.

Jak víme, situace se ubírala však zcela jiným směrem. Z rozpisu prostředků na přímé náklady byly kraje samostatné působnosti vyjmuty, byť tyto prostředky, a to je jakási anomálie, když mluvím jako poměrně jaksi znalý rozpočtových pravidel územních rozpočtů, byť tyto prostředky jsou součástí rozpočtů kraje, tak jejich rozpis je dáván zastupitelům pouze na vědomí, nikoliv schvalován jaksi krajským zastupitelstvem…

… Tento návrh, který předložilo Ministerstvo školství nebo vláda, je veden představou, že Ministerstvo školství by mělo určovat platové podmínky v rámci mnoha různých normativů, které bude vydávat. Je to podle mě výrazný nástup, nechci rozebírat nakolik jaksi ta centrální představa je správná, ale je to takový výrazný nástup podivné centralizace a bohužel, jak jsem to pročítal, i vyšší byrokracie. Když se v důvodové zprávě mluví o tom, a paní ministryně to také zde zmínila, že systém financování by měl být předvídavý, měl by být transparentní. Nerad používám toto slovo. Tak já ho v tomto návrhu fakt jaksi nevidím.

Na návrhu kromě základních ideových východisek, o kterých jsem se také zmínil, mi vadí i skutečnost, a myslím to teď vážně, že není legislativně přehledně zpracován. O tom mluvil i pan Karamazov. V neděli jsem si dal práci si to přečíst. Skutečně jsem se nedíval ani na finále Wimbledonu. (Se smíchem). A zjistil jsem, že v tom návrhu je jaksi celá řada i legislativních chyb, což mě udivuje zvláště, když se jedná o návrh vládní…

… Když jsem začal polistopadovou historií financování školství, a myslím, že to bylo dobré si tou historií projít, tak musím konstatovat, že se v mnoha směrech takovými zákony jako je tento začínáme zase vracet hodně dávno, dokonce bych řekl téměř před listopad 1989 nebo alespoň na samotný počátek 90. let.


Poslanec Petr Kořenek   (část vystoupení)
… Chtěl bych jenom vzpomenout, že jako člověk, který se ve školství pohyboval a snad o něm něco málo ví, tak osobně považuji za největší problém školství to, že bylo zrušeno odvětvové řízení. Myslím si, že to je věc, která nikdy neměla nastat, protože jestliže vzdělávání je jedna z největších hodnot, tak jeho decentralizace rozhodně školství neprospěla…

… Ještě bych chtěl říct, že jako ředitel školy jsem si nikdy, orientačně ano, ale nedokázal přesně spočítat, kolik dostanu, protože to nevěděl ani kraj. A dneska je změna v tom, že pokud se naučí ten ředitel a musí se to, nebo, má na to ekonoma, s těmi čísly pracovat, tak si myslím, že tak, jak jsem si to modeloval, je ten návrh předvídatelný…

… A jenom bych chtěl říct ještě takovou poznámku, že v minulosti se již takto školy financovaly a rozhodně si nemyslím, že to, co bylo v minulosti, že bylo všechno zásadně špatné. Ředitel věděl, s jakými prostředky pracuje, fungovalo to a mohl se skutečně věnovat rozvoji školy, kvalitě vzdělávání a nebyla to honba za penězi a za projekty všeho druhu, aby škola měla na rozvoj, na platy apod. Nicméně, tak jak je ten zákon připraven, přesto podávám návrh na prodloužení lhůty pro projednávání návrhu zákona, a to o 30 dnů, čili na 90 dnů celkem…


Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová   (celé vystoupení)
Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych poděkovat za proběhlou rozpravu a ačkoli názory na to, jak co nejlépe změnit financování regionálních škol, se různí, jsem ráda, že se shodujeme na tom, jaký ten stav v tuto chvíli je. A že především musíme začít konat. Jsem připravena v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně samozřejmě být k dispozici včetně svých kolegů a nejenom v rámci podvýborů a výborů, školského výboru, ale i v rámci separátních setkání k tématům, která vás budou zajímat, odpovědět na všechny otázky tak, aby míra srozumitelnosti pro vás byla co nejvyšší a informace co nejčetnější.

Co se týká návrhu na prodloužení lhůty mezi prvním a druhým čtením, jak zazněl z úst pana zpravodaje Petra Kořenka, tak s ním souhlasím. Děkuji vám a samozřejmě žádám Poslaneckou sněmovnu o průchod prvním čtením.


Poslanec Petr Kořenek   (celé vystoupení)
Děkuji, paní předsedající. Já bych jenom shrnul to, co proběhlo v debatě. Dovolím si upozornit na vystoupení pana poslance Fialy, který upozornil na nutnost provázání a věnování se i problematice financování vysokého školství. Dále z jeho úst zazněl návrh na zamítnutí zákona v prvním čtení. A zazněl návrh na prodloužení lhůty o 30 dnů na projednání ve výborech. Předkladatel s tímto prodloužením vyslovil souhlas. Děkuji.





Hlasování:

• Hlasování o návrhu pana poslance Fialy na zamítnutí předloženého návrhu zákona. 
  Je to hlasování s pořadovým číslem 177, přihlášeno je 158 přítomných, pro 16, proti 115. Návrh na zamítnutí předloženého návrhu byl zamítnut.

• Návrh na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? 
  Je to hlasování s pořadovým číslem 178, přihlášeno je 167 přítomných, pro 164, proti 1. Návrh byl přikázán k projednání školskému výboru jako garančnímu výboru.

• Hlasování o prodloužení lhůty na projednávání ve výborech o 30 dnů, tedy celková doba projednávání ve výborech bude 90 dnů.
  Je to hlasování s pořadovým číslem 179, přihlášeno 168 přítomných, pro 165, proti 1. Návrh byl přijat.

• Výsledky hlasování: http://www.psp.cz/sqw/phlasa.sqw?o=7&s=48&pg=9

• Celý stenografický zápis průběhu 48. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR naleznete na http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/s048185.htm#r3

• Zvukový záznam (MP3; 13MB)

Související článek: 12. 7. 2016 – Reforma financování regionálního školství ve Sněmovně – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE