Povinné očkování

V dnešní době svobodně rozhodujeme o svém způsobu života. Někteří rodiče se rozhodnou, že nechtějí pro své děti aplikovat povinná očkování. Narážejí ovšem na problém při přijetí dítěte do mateřské školy. Mateřská škola totiž může přijmout pouze dítě očkované podle zákona a prováděcí vyhlášky. Zajímavé je, že následně vzniká povinnost docházky do základní školy, kde již ovšem nikdo očkování neřeší. Mělo by tedy být umožněno navštěvovat mateřskou školu i dětem, které nemají aplikováno povinné očkování, protože toto jejich rodiče odmítli?

Podle Zákona o zdraví lidu je očkování dětí povinné, takže pokud rodiče nedají své dítě očkovat, jednají nezákonně. Problém ovšem de facto nastává ne s rodiči, ale s neočkovaným dítětem, které může ohrozit zdraví ostatních přijatých dětí.

Takže platí a i nadále by mělo platit, že dítě před přijetím do mateřské školy musí projít řádným očkováním, jinak nemůže být do zařízení přijato. Výjimkou jsou případy, kdy očkování ohrožuje zdraví dítěte. To ovšem musí být potvrzeno písemně příslušným lékařem.

Diskusi můžeme vést o tom, zda jsou jednotlivé očkovací látky a jejich aplikace v pořádku, zda ohrozíme sebe i okolí, pokud nebudeme očkováni. V některých zemích očkování není povinné. Můžeme tedy tlačit na změnu zákonných ustanovení, aby i u nás byla dána možnost rozhodnout se sami za sebe. V Listině základních lidských práv a svobod a v Bioetické konvenci Rady Evropy je zakotveno, že občan musí souhlasit s každým léčebným úkonem včetně preventivního. Bez jeho souhlasu nesmí lékař provést žádný úkon, až na život zachraňující výjimky.

Naše zákony však zatím nepočítají s tím, že by občané na sebe vzali odpovědnost za své zdraví – či za zdraví svého dítěte.