Štěpánová: Řezník, ten musí mít páru

Navštívila jsem krajskou SOŠ a SOU v Poličce. Svou návštěvu jsem vykonala záměrně. Pardubický kraj tam investoval peníze na důležitou akci, ve které hrály roli i evropské peníze. Přístavbou a rekonstrukcí některých prostor získala škola na začátku roku 2019 špičkové výukové pracoviště pro obor řezník a uzenář. Celá stavba i s vybavením stála 41 milionů, z toho  odbor rozvoje zajistil 35 milionů Kč prostřednictvím evropských dotací. Ve škole se vyučují tyto obory: Gastronomie, Hotelnictví a cestovní ruch, Kuchař-číšník, Řezník-uzenář, Cukrář, Pekař.

Ze svého dětství mám vzpomínky na strýce mého táty, který byl rovněž řezníkem a zároveň prodavačem masa a masných výrobků. Pamatuji si stroje,  na kterých vyráběl klobásy. Avšak tím, co jsem ve škole uviděla, jsem byla ohromena. Skutečnost předčila má očekávání.

Ptala jsem se pana ředitele Borise Preisslera, co o nové části školní budovy soudí: „Vybavení tohoto úseku se rázem zařadilo mezi nejlépe zařízené školy tohoto typu v ČR. U nás je unikátní, že se zde žáci učí mimo jiné i zacházení se zvěřinou. Tu získáme vcelku, ještě nerozdělenou na části. Ostatní vepřové, hovězí a skopové maso nám přichází v půlkách a ty se poté žáci učí porcovat.

Ptala jsem se, co se děje s masem, které nevyužijí na výrobu uzeniny. Pan ředitel pokračoval: „Maso  i uzeniny prodáváme v našem školním obchodu. Zájem veřejnosti je velký. Není to jediný obchod, který škola provozuje.  Vedle prodejny masa a uzenin je i obchod s cukrárenskými výrobky našich žáků cukrářů, po kterých se rovněž jen zapráší.“

Vyzpovídala jsem i vedoucí odborného výcviku, pana Lubora Havlíka. Ten mi řekl, že v letošním roce končí v oboru řezník – uzenář sedm žáků a pro příští rok mají přihlášených jedenáct prváků. Na tomto oboru studují ve škole i dvě děvčata.  Zajímalo mne, jací žáci se na obor hlásí. V budoucí profesi je totiž čeká náročná práce v těžkých podmínkách. Pan učitel mi sdělil: „Na tento obor se hlásí skvělí žáci, vybrali si to dobrovolně a chtějí se řezničině věnovat. Většinou přesně vědí, co je čeká. Jsou to nejčastěji děti řezníků, či soukromých zemědělců.

Celý provoz jsem si prošla, chtěla jsem vědět, jak probíhá proces uzení, znám jen ten starý venkovský. Došli jsme se podívat i do šaten, kde mne zaujal sušák na gumové holínky. U něho zástupce ředitele pan Švihel upozornil na to, že je elektricky vyhřívaný. Při projednávání projektu muselo dojít k vysvětlení této části. Poskytovatel dotace si plně nedokázal představit, že podobné zařízení je použitelné a nezbytné ve škole. Hodnotitel určitě nikdy nepracoval v holínkách, tak jej ani nenapadlo, jak důležité je mít každý den ráno suché boty. Sušák je opravdu potřebný i ve škole. Vždyť v odborných učebnách jste skutečně v malém masokombinátu.

Moje návštěva byla u konce. Vím, že obor řezník – uzenář je stejně jako i některé další profese nedostatkovým oborem na trhu práce. Špičkově  vybavená škola má šanci přilákat další zájemce, kteří se rozhodnou pro tento, či jiný obor v poličské  škole. Jíst se bude stále, je to perspektivní rozhodnutí, naučit se práci s masem a s potravinami. Těžká práce řezníků je odměněna velmi slušnými penězi. Pan ředitel mi sdělil, že ví o devatenáctiletých absolventech, kteří již první rok v práci dostanou třicet tisíc v čistém. Těžká práce a za to správně odměněná.

Hana Štěpánová (STAN), radní Pardubického kraje zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace

Převzato z: www.pardubickykraj.cz