Systém školního stravování nám může Evropa závidět

Pardubice – Školní stravování v České republice je v porovnání s ostatními vyspělými státy Evropy na velmi vysoké úrovni. Přestože současný stav vyžaduje určité korekce v podobě změny finančních limitů na nákup potravin, osvěty mezi žáky či dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců, lze celý systém považovat za vysoce sofistikovaný. „Propracovaný systém školního stravování nám mohou ostatní státy závidět. Osobně jej považuji za velice důležitý z hlediska zdraví našich dětí, ale také v oblasti rodinné politiky a zaměstnanosti. Nechat tento systém rozpadnout by byla politická chyba,“ říká náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová, zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči. 

O významu školního stravování jsou přesvědčeni také pracovníci odboru školství a kultury Krajského úřadu Pardubického kraje, kteří se během roku setkávají nejen s řediteli škol a školských zařízení, ale pravidelně nacházejí prostor také pro vzájemnou informovanost a diskusi s vedoucími školních jídelen a personálem školních kuchyní. O kvalitě školního stravování v Pardubickém kraji svědčí i účast dvou školních jídelen v celostátním finále soutěže O nejlepší školní oběd. Do finálové desítky se probojovaly Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Polička a svitavská Základní škola Felberova, která nakonec obsadila krásné druhé místo.   

Jaké jsou zkušenosti ze zahraničí? 

V Itálii či v Holandsku se žáci stravují většinou doma, pokud mají déle vyučování a musí jíst ve škole, pak se tak neděje ve školních jídelnách, ale v jiných prostorách školního zařízení či mimo něj. Podobně se stravují děti, žáci a studenti v sousedním Německu. Oběd v mateřských školách mají pouze děti, které v zařízení pobývají celkem 35, respektive 45 hodin týdně. Cena činí 55 EUR měsíčně. Svačiny si děti nosí z domova. V nabídce státních mateřských škol bývá jednou za dva týdny tzv. Gemeinsames Frühstück, na který rodiče přispívají částkou 30 EUR za rok. Děti, které školku navštěvují pouze 25 hodin týdně, tedy každý den ve 12.15 hodin odcházejí s rodiči domů, oběd nedostávají. Do školní jídelny chodí pouze žáci, kteří navštěvují školní družinu s provozní dobou do 16.30 hodin. Za obědy platí zhruba stejnou částku jako v mateřské škole. Děti navštěvující pouze Übermittagbetreuung s vyučováním do 14 hodin, možnost oběda nemají. 

 „V tzv. Ganztagschule mají děti  každý den možnost oběda v menze, protože se učí i odpoledne. Cena oběda je kolem 3,5 EUR, většinou mají na výběr ze dvou jídel a k tomu obvykle salát bar jako třetí možnost,“ říká česká učitelka, která v zemi našich západních sousedů dlouhodobě působí. Žákům gymnázií (tedy 5. – 12. ročníku), kteří mají vyučování každý den do půl druhé odpoledne, slouží pouze cafeterie, jako bufet, kde si děti mohou zakoupit drobné občerstvení a zůstat zde i do 15 hodin, aby si například vypracovali domácí úkoly. „Domů mohou odjet okamžitě po vyučování, každopádně oběd nemá ten den nikdo a menza ani není otevřena. Dva dny v týdnu je pak stanoveno odpolední vyučování, přičemž během polední přestávky je otevřena menza,“ upřesňuje učitelka, vyučující na tzv. Berufskolleg, určené pro žáky 10. – 12. ročníku. „V naší škole není žádná menza, jen bufet, kde se dá koupit vše možné, od čoko tyčinky, přes bagetu až po hranolky. Žádný hit zdravého stravování to tedy není,“ konstatuje. V této škole trvá vyučování nejdéle do 14.30 hodin bez přestávky na oběd.