U kulatého stolu TECHNOhrátek o nedostatku pracovníků ve strojírenství na Svitavsku

Strojírenské firmy na Poličsku – a obecně i v dalších oblastech svitavského okresu – se aktuálně potýkají s chronickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Organizátoři projektu TECHNOhrátky, zabývajícího se podporou technických a odborných oborů, proto iniciovali  kulatý stůl, který hledal odpovědi na otázky, jak aktuálně řešit situaci a přitáhnout k těmto profesím žáky základních škol. Reprezentativní akce se ve Svitavách uskutečnila pod záštitou Svitavského deníku a zúčastnila se jí také náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová.

Do diskuse se zapojili vrcholní manažeři významných regionálních zaměstnavatelů, ředitelé Středního odborného učiliště Svitavy Leoš Říha, Střední průmyslové školy Chrudim František Mihulka, výchovná poradkyně Masarykovy základní školy Polička a šéfredaktor Svitavského deníku Bohuslav Stehno.

„Všichni víme, že potřebujeme technicky zaměřené zaměstnance. Právě v těchto oborech jsou děti nejvíc uplatnitelné na trhu práce. Jenže některé už nemotivuje ani měsíční stipendium ve výši pět tisíc korun! Nejen pracovníci ve školství, ale také zaměstnavatelé musejí nyní intenzivně působit na rodiče, aby je přesvědčili, že jejich firmy jsou životaschopné, perspektivní a moderní. Pak si do nich žáci najdou cestu,“ uvedla Jana Pernicová.

Útlum vs. podpora oborů

V úvodní fázi se kritika zaměstnavatelů týkala především nedostatečné podpory státu  při řešení administrativních i legislativních opatření na podporu technického vzdělávání. V této souvislosti doporučili také Pardubickému kraji zvýšit tlak na potřebné změny.

„Po roce 1989 se školství liberalizovalo, ale trh situaci nevyřešil. Orientace školství šla nežádoucím směrem s převahou gymnaziálního či humanitního vzdělání. Navíc způsob financování škol podle počtu žáků je demotivační. Výsledkem je, že úroveň středních i vysokých škol padá prudce dolů,“ řekl ředitel společnosti P-D Refractories Svitavy Jiří Kyncl.

„Ve středních školách jsou často otevřeny špatné obory. K nám do firmy chodí běžně kuchaři nebo číšníci, abychom je rekvalifikovali na CNC stroje. První problém je, že se prakticky nedají rekvalifikovat, a druhý, že jejich přeškolením se vlastně platí školné dvakrát. Doporučovala bych určité odstupňování – v některých školách utlumit tři-čtyři neuplatnitelné obory a naopak posílit na jejich úkor ty žádané, většinou technické,“ prohlásila personální ředitelka společnosti Flídr Polička Erika Hvizdáková.

Maturantů zůstává jen 30 procent

Účastníci diskuse popsali také negativní faktory ovlivňující současnou kvalitu vzdělávacího procesu. Patří k nim stále klesající demografická křivka i počty žáků ve školách, nevyhovující státní systém financování škol a současně minimální možnost jejich optimalizace, neboť téměř z každého pokusu o sloučení se stává politikum vyvolávající bouřlivé reakce.

„Ve strojírenství nepotřebujeme jen maturitní obory, ale jednoduchou profesi, která obsáhne potřebné základy a jejíž absolventi budou postupně získávat odbornou praxi ve firmách. Dnes však, bohužel, některá učiliště žáky na praxe neposílají a raději je využívají při vlastní hospodářské činnosti. Ti tak vůbec nepoznají reálné pracovní prostředí,“ poukázal ředitel společnosti THT Polička Stanislav Červený.

„Podle jedné zajímavé statistiky po třech letech zůstává věrných své profesi 50 procent absolventů učebních oborů, zatímco u maturitních oborů je to maximálně 30 procent. Podle mého názoru by se klíčem k řešení problému měl stát Úřady práce. Jejich pracovníci by měli v základních školách převzít roli kariérních poradců. Současná praxe se mi nezdá vyhovující,“ navrhl personální ředitel společnosti IMS-Drašar Česká Třebová Jan Gregar.

Jak (vy)řešit současný stav?

Cílem kulatého stolu bylo také nalézt efektivní řešení, která by přinesla alespoň dílčí zlepšení aktuální situace a zvýšila zájem mladé generace o technické vzdělání. Pro žáky středních škol jsou motivační variantou například firemní stipendia, zatímco pro žáky základních škol návrat k různým formám manuálních činností. Zazněl požadavek na větší spolupráci a propojení základních škol, středních škol a zaměstnavatelů.

„Považuji za prospěšné v základních školách zřizovat technicky zaměřené kroužky, které by vedli odborníci ze strojírenských firem. Ideální je zapojit žáky už v 5. nebo 6. třídě, kdy jsou ještě hraví a tyto aktivity je baví. Kroužky by navíc měly probíhat v dílnách středních odborných škol, aby děti poznaly toto prostředí,“ reagovala Božena Kaprasová z Masarykovy základní školy Polička.

„Pardubický kraj podporuje projekt TECHNOhrátky, který je důležitým krokem ke zlepšování situace v odborném školství. Velice se mi však také líbí nápad, který nyní připravuje na Orlickoústecku Hospodářská komora – je jím speciální přehlídka významných strojírenských firem, na niž pozvou rodiče a širokou veřejnost. Podobné burzy se mohou zorganizovat i v dalších okresech regionu. To je určitě ideální příležitost, jak zapojit do volby povolání rodiče dětí,“ ocenila Jana Pernicová.

Účastníci jednání se shodli, že v diskusi týkající se problematiky nedostatku pracovníků ve strojírenství budou pokračovat i v příštím roce.