Vláda schválila povinnou maturitu ze tří předmětů

Praha, 20. února 2017 – Povinná maturita z matematiky bude zavedena v dalších oborech. Na svém zasedání to dnes schválila vláda.  

Novelizace nařízení vlády zavádí povinnost tří zkoušek u dalších oborů středních odborných škol v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávací soustavy s výjimkou skupiny oborů 53 Zdravotnictví, oborů vzdělání Sociální činnost v rámci skupiny oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče a skupiny oborů 82 Umění a užité umění.

Po schválení této povinnosti pro žáky gymnázií a lyceí od školního roku 2020/2021 loni v prosinci, vznikne tato povinnost i u dalších oborů vzdělání s výjimkou výše uvedených, a to od školního roku 2021/2022 (tedy poprvé od jarního zkušebního období 2022). U některých z oborů vzdělání bude nutné s plánovanou povinnou matematikou navýšit počet hodin výuky matematiky na nejméně 10 hodin po dobu vzdělávání (v týdenním přepočtu) v rámcových vzdělávacích programech.

Na podporu úspěšného zavedení povinné maturity z matematiky se použijí následující nástroje:

• zavedení metodických kabinetů
• podpora matematické gramotnosti na středních školách z OP VVV
• revize rámcových vzdělávacích programů
• reforma financování regionálního školství
• další vzdělávání pedagogických pracovníků

„O tom, jak jinak přistoupit ke vzdělávání matematiky, jak tomu, co již probíhá, tak tomu, co je připraveno a bude probíhat, budu jednat s učiteli matematiky všech stupňů. Ti samotní matematiku a její ověřování v uzlových bodech vzdělání podporují. Přítomní budou i zástupci z Rakouska a Polska, kde je matematika povinná. Jednání se uskuteční v dubnu a je plánováno dlouhodobě. Pro školství je třeba toho ještě hodně odpracovat. Je to něco, co nikdo nedělal, nikdo to nepostrádal a nikdo o tom nemluvil deset let. Všichni, co chtějí skutečně pracovat na zlepšení, ne lacině politikařit, jsou vítáni, uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Zavedení povinné maturity z matematiky je v souladu s úsilím připravit studující na výzvy 21. století, zvýšit úroveň matematické gramotnosti i s podporou technického a přírodovědného vzdělávání, jehož jsou matematické dovednosti nezbytnou součástí. Tento krok podporuje Unie školských asociací CZESHA a řada dalších subjektů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, ČMKOS, MPO, Unie zaměstnavatelských svazů, ČMOS), které argumentují, že matematika by měla být povinným zkušebním předmětem maturitní zkoušky u mnohem většího portfolia oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou.

Jednoznačnou podporu povinné maturitě z matematiky vyjádřila například i Jednota českých matematiků a fyziků (JČMF): „Český jazyk, cizí jazyk a matematika jsou nosnými předměty všeobecného vzdělávání na základních a středních školách. I z tohoto důvodu musejí ekvivalentně tyto tři předměty být povinnými předměty státní maturitní zkoušky na gymnáziích, středních odborných školách mimo umělecké obory a mimo střední odborná učiliště,“ uvedl předseda JČMF Josef Kubát.

Povinnou maturitu podporuje také Jan Pirk, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, který si myslí, že maturita je zkouška, zakončující školu k přípravě a studiu na vysoké škole. „Matematika je nejen základ počtů, ale i logického myšlení a i takové obory, jako medicína, vyžadují základní znalosti z matematiky. Proto nechápu, jak vůbec může někoho napadnout, že by matematika nebyla povinnou součástí maturity. Proto si myslím, že zcela jistě má být její součástí,“ říká Jan Pirk.

O nutnosti povinné maturity za matematiky hovoří také přední český astronom a astrofyzik Jiří Grygar: „Považuji za naprosto nutné, aby maturitní zkouška z matematiky byla povinná pro všechny střední školy s maturitou, snad s výjimkou škol uměleckého zaměření. Nadcházející 4. technická revoluce vyžaduje, aby studenti středních škol absolvovali solidní matematickou výuku, v níž se především mají naučit logicky myslet, protože tento způsob myšlení jim umožní získat kvalifikovaná zaměstnání. Maturita z matematiky byla samozřejmostí už v době monarchie, za první republiky a i v poválečném období. To se projevilo na schopnostech absolventů, kteří se navzdory deformacím výuky v humanitních předmětech, ale i v přírodních vědách dokázali právě díky vytříbenému logickému myšlení prosadit jako exulanti, nebo po převratu při zahraničních stážích a stipendijních pobytech.  Chceme-li si udržet a případně zlepšit naši konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, potřebujeme kvalifikované zaměstnance, kteří obstojí v nárocích zmíněné průmyslové revoluce.“

zdroj: MŠMT