Z americké Virginie do Cakle

Tak by se dala stručně popsat trajektorie Eve Palmer, rodačky z americké Virginie, která se koncem června loučila se svými pedagogickými kolegy u pečených špekáčků v Cakli. Zakončila tím roční působení na ústecké umprumce, kde asistovala při výuce angličtiny napříč všemi ročníky, a to díky podpoře české pobočky Fulbrightovy nadace.

Absolventka prestižní William and Mary College je držitelkou bakalářského titulu z lingvistiky a veřejné správy. Když na jaře 2023 strávila semestr na pražské Anglo-American University, zalíbilo se jí v Česku natolik, že zatoužila se vrátit, již ale mimo kosmopolitní bublinu hlavního města. „Kamarádi mě vzali do nějaké vesnice, kde probíhalo pálení čarodějnic. Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, ale ten večer byl kouzelně nezapomenutelný. Jeden z nejlepších momentů, jaký jsem tady zažila,“ vzpomíná dvaadvacetiletá Američanka.

Jelikož vyrostla na statku nedaleko jezer, táhlo ji to do přírody. I proto ji Ústí nad Orlicí očarovalo.  Panoramata okolo Andrlova Chlumu, docházková velikost města i přítomnost rychlého vlakového spojení do jiných destinací v jejích očích dělají z Ústí ideální místo pro život.

Za necelý rok se zde pohodlně zabydlela, zamilovala se do svíčkové, začala s turistikou i cyklistikou. Kromě svého působení v hodinách angličtiny na umprumce vedla kroužek keramiky a zrealizovala malý divadelní projekt. Umělecká škola byla její první volbou, protože má sama blízko k rukodělným technikám, od háčkování po tvorbu koláží. Prostory školy v Zahradní i Špindlerově ulici pro ni představovaly příjemné prostředí naplněné kreativní energií studentů.

Fulbrightovo stipendium

Vše začalo na podzim 2023 e-mailovou výzvou z Fulbrightovy nadace, díky jejímuž stipendijnímu programu mohou české střední školy získat rodilé mluvčí do výuky cizího jazyka. Jedná se o prostředek kulturní diplomacie, který po skončení 2. světové války založil americký senátor William Fulbright s cílem sbližovat znesvářené národy a předcházet dalším ozbrojeným konfliktům mezi nimi. V Česku začala nadace působit až v roce 1991 a na financování jejích tuzemských aktivit se rovným dílem podílí americká i česká strana.

Příležitosti přivítat v pedagogickém sboru rodilou mluvčí se na popud paní ředitelky chopila angličtinářka Vendula Bittner, která za školu poslala přihlášku do programu. Po úspěšném výběrovém řízení se tak Ústí mohlo těšit na svou první ETA (English Teaching Assistant). Bittner se následně stala mentorkou mladé kolegyně, převzala mimo jiné odpovědnost za vhodnou integraci cizinky ve škole i ve městě. Společně plánovaly výuku i výlety a za necelý rok mezi nimi vzniklo silné pouto.

Bittner hodnotí zkušenost pozitivně: „Mít na celý rok rodilého mluvčího je pro výuku cizího jazyka jako živá voda. Studenti mají možnost zažít jiný přístup pedagoga, slyší jiný přízvuk, jsou nuceni mluvit pouze anglicky. Roste jim sebevědomí, slovní zásoba i povědomí o širším anglofonním světě. Už abychom mohli žádat znovu!“ To však bude možné nejdříve za dva roky. Ve snaze spravedlivě rozdělit příležitosti mezi menší česká města i tamní střední školy musí uplynout mezi pobyty stipendistů alespoň tři roky.

Do České republiky v tomto školním roce vycestovaly za podobnou zkušeností na tři desítky mladých Američanů a Američanek, umístěni byli od Frýdku-Místku přes Slavonice až po Mariánské Lázně či Liberec. Nejbližší kolegyně-asistentky měla Eve Palmer v Litomyšli, Vysokém Mýtě a v Jeseníku – s těmito děvčaty a jejich mentorkami tvořila tzv. Hnízdo 4 (Nest 4). Pravidelně se navštěvovaly soukromě i pracovně, podnikaly výlety a byly si vzájemnou oporou.

Před odletem zpět do Spojených států Eve plánuje navštívit Balkán, Turecko i Gruzii. Těší se i domů, za přáteli a rodinou, ale už teď je jasné, že jí malebné Orlicko i jeho obyvatelé budou chybět.

Foto: Martin Rýznar, archiv SŠUP