Ze zasedacích sálů Domu hudby budou sály skutečně společenské

Pardubice – Pardubický kraj jako majitel Domu hudby, ve kterém sídlí také Konzervatoř Pardubice, chce zvelebit jeho společenské prostory, které ještě částečně připomínají své původní určení. První náměstek hejtmana Pardubického kraje pro majetek, investice a kulturu Roman Línek nyní představil hotovou architektonickou studii, ze které budou vycházet další úpravy.

Zadání respektovalo architektonické hodnoty budovy

„Úkolem bylo obnovit a oživit stávající interiéry stavby, která je ukázkou solidní architektury osmdesátých let a která ve své době získala i národní ocenění. K tomu jsme vedle autora původního projektu Jana Třeštíka oslovili i mladé architektonické studio Mixage a architekta Ondřeje Teplého,“ říká Roman Línek. „Chtěli jsme po nich nově propojit společenské prostory do kolonády ve tvaru U s kavárenským provozem a s průhledy na pardubický zámek, vybavit interiéry současným užitným designem a zlepšit celkový uživatelský komfort i v jednotlivých sálech a přísálích,“ informuje Línek.

Návrat ke stylové čistotě

Souhrnně by se dalo říci, že studie řeší očištění nevhodných zásahů do interiérů v průběhu minulých let a jejich doplnění o současný nábytek a osvětlení. „Snažili jsme se podtrhnout architektonické hodnoty domu, které jsou v různých detailech, jako jsou obklady, specifické podhledy nebo prostorová koncepce interiérů s několika průhledy skrz celý dům,“ vysvětluje Ondřej Teplý a pokračuje: „Tyto prvky tvoří základní kostru, ke které připojujeme vybavení od typového nábytku a osvětlení až k atypickým prvkům na míru.“

„Nechali jsme vyhodnotit také akustiku a technické vybavení Malého sálu a Komorního sálu. Zejména víceúčelový Komorní sál, který hojně využívá krajská Konzervatoř, prošel novým redesignem právě kvůli akustice,“ dodává Roman Línek.

Nedílnou součástí studie byla rovněž i grafická část interiérů včetně informačního systému, jemuž dominuje výrazný font a zlatá barva.

Od interiérů k exteriérům

Vzhledem k tomu, že většina prostor v bezprostředním okolí Domu hudby patří městu Pardubice, jednal Roman Línek i s jeho představiteli: „Dohodli jsme se, že město zadá v příštím roce projekt na okolní exteriér u Domu hudby, který bude na úpravy interiérů navazovat. Budou opraveny chodníky, obnovena zeleň, doplněno osvětlení,  zvýší se počet parkovacích míst i propustnost parkoviště.“

Menší postupné kroky i náročné zateplení

Pardubický kraj už v současné době investoval prostředky do výměny nábytku v kavárně. „Jsem rád, že se i tento prostor očistil, prosvětlil a zpřehlednil. Vrací se tak ke svému původnímu stylu,“ pochvaluje první změny Jan Třeštík.

„Některé práce jde dělat na etapy a postupně, ale ty hlavní změny je potřeba zvládnout najednou v návaznosti na zateplení budovy v příštích dvou letech, což je souběžný projekt za 40 milionů korun s částečnou dotací z evropských fondů. Na interiéry máme nyní schválený investiční záměr za 25 až 30 milionů korun včetně audiotechniky. Na architektonickou studii interiérů, se kterou se už seznámila Rada kraje, bude navazovat prováděcí projekt a poté přijde na řadu samotná realizace,“ nastiňuje Roman Línek další postup.

Jak už bylo dříve řečeno, zateplení nezasáhne do vnějšího vzhledu budovy, bude se týkat hlavně výměny oken, zateplení střechy a bočních částí, které i potom budou obloženy keramickými obklady jako nyní.

Background:

Budova dnešního Domu hudby v Pardubicích byla otevřena v červenci 1983 jako moderní sídlo Okresního výboru Komunistické strany Československa, OV ROH, OV SSM a dalších podobných organizací. Nechyběl samozřejmě „sjezdový“ sál. Na začátku 90. let přešla uvolněná budova do majetku státu a místní představitelé nově zvolených samospráv podpořili její využití pro Konzervatoř Pardubice, Východočeský státní komorní orchestr (dnes Komorní filharmonii) a Základní uměleckou školu Havlíčkova. Sídlilo tu i pracoviště Okresní knihovny. Po vzniku krajů přešla do vlastnictví Pardubického kraje, který zde za 51 milionů korun uskutečnil v roce 2004 rekonstrukci. Ta zahrnovala zejména změnu akustických poměrů ve velkém sále ve prospěch hudebních produkcí a také ojedinělou stavbu koncertních varhan. Na další potřebné úpravy však už tehdy nezbyly prostředky.