Bez sladění dovedností s náplní práce se z krize nedostaneme, tvrdí europoslankyně

Představa konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století může vzít za své, pokud členské státy nepřijmou ambiciózní strukturální reformy a nepřizpůsobí dovednosti a kvalifikace požadavkům pracovního trhu. Upozorňuje na to zpráva, kterou se 16. dubna 2015 zabýval Evropský parlament. I přesto, že se na konci minulého roku míra nezaměstnanosti v EU poprvé od října 2011 dostala pod hranici 10 % (9,9 %), představuje i nadále jeden z největších problémů evropské osmadvacítky.

„Stále přetrvávají důsledky hospodářské a finanční krize. Ačkoli se objevují známky oživení, trh práce se v posledních letech zmenšoval a vytváření nových pracovních míst je pořád pomalé,“ upozorňuje zpráva, kterou se na zasedání zabýval Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a kterou připravila česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE).
Některé členské země EU jsou na tom s nezaměstnaností o poznání hůře než jiné. Zatímco v Německu míra nezaměstnanosti dosáhla v prosinci loňského roku 4,8 %, ve Španělsku se tou dobou ocitla na 23,7 %. Situace mladých lidí se také příliš nelepší, míra nezaměstnanosti se v celé EU ve stejném období vyšplhala na 21,4 %.
„Přesto jsou v EU přibližně dva miliony pracovních míst, které nelze obsadit kvůli nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce,“ zdůrazňuje text.

Svou roli sehrává i nedostatečná pracovní mobilita, rostoucí poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle, rychlé změny v oblasti technologií či stárnutí populace. Zpráva proto obsahuje několik doporučení, jak situaci v Evropě zlepšit.

Flexibilita, překážky a výměna zkušeností
Text v první řadě zdůrazňuje, že evropské státy musí přijmout důležité a ambiciózní strukturální reformy, které by se zaměřovaly na vytváření většího počtu pracovních míst a zvýšení profesní flexibility jednotlivců a také na lepší sladění dovedností s náplní práce. Klíčové je zejména umět předpovídat budoucí požadavky na dovednosti.
„Aby bylo možné odhadnout, jaké budou v budoucnu na pracovní sílu kladeny požadavky, je rovněž třeba posílit partnerství mezi univerzitami, podniky a veřejnými orgány,“ uvádí se ve zprávě.
Podle textu je rovněž důležité, aby členské státy kladly důraz na neustálé vzdělávání a odbornou přípravu pro nezaměstnané. Jejich návrhy i provádění by mělo vznikat v úzké spolupráci se zaměstnavateli.

Dokument zmiňuje i nutnost co nejvíce začleňovat mladé lidi, ženy, starší pracovníky a kvalifikované přistěhovalce na trh práce. V případě mladých pracovníků poukazuje na možnosti duální odborné přípravy a duálních systémů, které se v řadě členských států osvědčily. Země by proto měly více zapracovat na výměně zkušeností, zdůraznila zpravodajka Dlabajová i během rozpravy s europoslanci.
Zpráva podtrhuje i podporu a rozvíjení podnikatelského ducha. „Výuka k odpovědnosti za vlastní výsledky a podpora výuky podnikatelství již v raném věku pomáhá zlepšit vztah mezi školou a trhem práce a může přispět k nižší nezaměstnanosti,“ uvádí se v ní.
Členské státy by měly rovněž maximálně snižovat administrativní a finanční překážky, které brání zakládání a provozování firem. Zavedeny by měly být i pobídky pro podnikatele, kteří investují do odborného vzdělávání a učňovské přípravy.
Europoslanci mohou zprávu připomínkovat do 5. května, na plenární zasedání by se měla dostat v září.

Lucie Bednárová