České firmy se stále více prosazují v Indii a Číně, úspěch souvisí s tradičním zaměřením českého exportu

České firmy se stále více prosazují v Číně a Indii a dalších mimoevropských destinacích. Český vývoz do Indie loni meziročně vzrostl o 5,3 %, letos Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává ještě podstatnější růst. Také export do Číny výrazně roste, loni se zvýšil o 12,6 procenta. Ačkoliv český stát vybízí tuzemské výrobce ke vstupům na vzdálené trhy, zároveň upozorňuje, že evropské země včetně těch okolních mají aktuálně také potenciál růstu. Ve větší míře než dosud by se ale naopak měl projevit výpadek dodávek do Ruské federace v důsledku krize na Ukrajině.

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla je cílem rozložení rizik v zahraničním obchodě. „Čím pestřejší bude paleta našich obchodních partnerů, i vyvážených odvětví, tím lépe se čeští exportéři dokáží vyrovnávat s případnými výkyvy na jednotlivých světových trzích, ke kterým aktuálně dochází a nevyhnutelně bude docházet i do budoucna,“ uvedl Bärtl. Úspěch českých firem v Indii podle něj souvisí s tradičním zaměřením českého exportu na energetické strojírenství, důlní zařízení, výrobky automobilového průmyslu, čerpadla, obráběcí a textilní stroje. Na indickém trhu se nově prosazují i výrobci letecké techniky a zařízení pro úpravu vody. „Podstatný nárůst očekáváme u vývozů nákladních automobilů TATRA,“ doplnil Bärtl.

V Číně podle něj k hlavním českým vývozním oborům patří elektrická a energetická zařízení, čerpadla, výrobky automobilového průmyslu, měřící a regulační technika a kovozpracující stroje. Nové možnosti se rozvíjejí u všeobecného letectví, technologií, zařízení pro ochranu životního prostředí a důlní techniky. V Číně i Indii podniká například brněnský koncern ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. Zatímco v Indii značka působí přes 50 let, v Číně od roku 2011. „Čína je z pohledu teritorií, do kterých exportujeme, trhem novým. V Číně se nám nejvíce dařilo prodávat ložiska do těžebního průmyslu a oceláren. Zcela novým segmentem, do kterého se v současné době snažíme proniknout je obor kolejové dopravy. V Číně je všeobecně klíčová poptávka po produktech s přidanou hodnotou, mezi které patří i výrobky ZKL. Ostatní produkty si místní dokážou velmi efektivně vyrobit sami,“ vysvětlil generální ředitel ZKL Jiří Prášil.

Obchodování v Indii a Číně ale podle odborníků přináší i svá rizika. Obě teritoria jsou spojena s horší platební morálkou zákazníků a obtížnější vymahatelností. „Z toho důvodu jsou naše platební podmínky nastaveny na platby zboží předem, případně na akreditiv. Pokud firmy uvažují o společném podniku, nebo chtějí jen ověřit bonitu zákazníka, je velmi těžké získat důvěryhodná čísla,“ popsal Jiří Prášil. ZKL nakonec zvolilo formu spolupráce přes zastoupení v Číně ve spolupráci s exkluzivním importérem. „Musíme brát v potaz také značné kulturní odlišnosti a stejně tak i mentalitu lidí v obchodování. Právě pochopení mentality místních lidí je velmi důležité. Jakékoliv faux pas se těžko napravuje a dlouho budované vztahy mohou být snadno zničeny,“ dodal Prášil.

Překážkou na vzdálených trzích v Asii nebo Jižní Americe je často i jazyková bariéra. „V Asii je to velmi markantní, dalším příkladem může být například Jižní Amerika. Čeští vývozci se dlouhodobě potýkají s deficitem kvalifikovaných pracovníků, u kterých by se spojovaly například technické znalosti, obchodní dovednosti, soft skills a jazyk. Typickým příkladem je strojní inženýr vybavený dobrou portugalštinou, nebo španělštinou, takový je prostě pro strojírenský export do Jižní Ameriky neodmyslitelný,“ řekl Vladimír Bärtl.

Stále ale platí, že hlavním odbytištěm českého průmyslového zboží jsou evropské státy a zejména Německo. Podle analýz ministerstva průmyslu a obchodu mají české firmy šanci se zapojit například do budování dopravní infrastruktury v Polsku, provozování autobusové a železniční dopravy na Slovensku, příležitosti jsou aktuálně i v Rumunsku nebo na Balkáně.

Negativně se ale v budoucnu zřejmě promítne válečný konflikt na Ukrajině do českého vývozu v Rusku. Pravděpodobný výpadek bude v této oblasti teprve kulminovat. Situace je ale odlišná obor od oboru. Například prodeje ZKL v Rusku a na Ukrajině zatím rostou. Ukrajinské firmy totiž přestaly kupovat ruské značky a poohlížejí se po západoevropských nebo čínských. „V tomto případě nám rusko-ukrajinská krize paradoxně pomohla,“ sdělil Prášil. Obtížnější je podle něj situace v Rusku, kde místní firmy preferují domácí značky. „V Rusku nám pomáhá rozdílný politický názor na situaci vlády a prezidenta a také fakt, že ČR sankce proti Rusku odmítla. Pravdou je, že máme s ruskými distributory velmi dobré vztahy. Ti nadále podporují ZKL i přes neochotu kupovat západní produkty,“ dodal Prášil.

Podle Bärtla nelze popřít, že několik jednotlivých, klíčově na Rusko navázaných firem, pocítilo dopad sankcí i ruských protiopatření tvrdě. „Právě pro ně jsme ovšem připravili několik okamžitých řešení, ať již v zintenzivnění hledání konkrétních oborových příležitostí na alternativních trzích, nebo podnikatelských misí za doprovodu ústavních činitelů na trhy s potenciálem a růstem. Velmi nadějně také hledíme na nově zformovanou spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zahraničních věcí, prostřednictvím které se v současné chvíli do Jednotné zahraniční sítě pro podporu exportu ČR začleňuje několik takzvaných agro-diplomatů, se specializací na podporu vývozu právě českého potravinářského segmentu. Ten totiž patřil ve vztahu k rusko-ukrajinským omezením mezi nejvíce zasažené,“ uzavřel Bärtl.