Důvod nezaměstnanosti absolventů? Volí špatné obory

Absolventi škol si stěžují na problémy s hledáním práce. Poptávka firem ale je: chybějí kvalifikovaní technici od učňů po vysokoškoláky. Žáci a studenti mají vlivem slabých populačních ročníků více na výběr a volí tak často ekonomické, administrativní nebo humanitní obory bez ohledu na možnosti uplatnění.

Demografický vývoj je neúprosný. Mateřské školy praskají ve švech a děti ve velkém odmítají. Naopak nastupujících středoškoláků je minimum. Většina deváťáků má v dnešních dnech přijímací zkoušky na střední školy akorát za sebou, dozvídají se výsledky. A právě proto, že se žáků hlásí výrazně méně, šance na úspěch se tak zvyšuje.

Převis uchazečů i u prestižnějších škol není kvůli populačnímu poklesu těchto ročníků tak významný jako v předchozích letech. Některé školy proto už dokonce zrušily přijímací zkoušky, některé berou jen na základě prospěchu na základní škole. Kvalitní gymnázia se obávají poklesu úrovně vzdělání, některá učiliště marně shánějí žáky.

Pokles úrovně

Současný trend má ovšem i další aspekt – na lepší střední školy nebo gymnázia se dostanou i děti s horším prospěchem. „Pokles této demografické křivky může skutečně způsobit, že střední a vysoké školy vezmou takzvaně každého a kvalita školství tím samozřejmě klesá,“ připustil on-line deníku TÝDEN.CZ odborník na vzdělání Ondřej Hník z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Zájem žáků devátých tříd o gymnázia kupodivu není tak vysoký. Celkově je o ně zájem dokonce nižší než o odborné školy, vyplývá ze statistik. Naopak ale ve velkých městech jako Praha a Brno je uchazečů dost. Soustředí se zde totiž většina vysokoškolsky vzdělaných, kteří mají rovněž zájem, aby jejich děti také pokračovaly na vysoké školy. „V menších městech se i na gymnáziích stává, že nenaplní plánované počty žáků,“ vysvětlila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání Alžběta Polzová.

Víceletá gymnázia hlásí plno

Rodiče, kteří chtějí dát svému dítěti všeobecné vzdělání, se kterým by pak mohlo dále studovat na vysoké škole, směrují své potomky už v průběhu základní školní docházky. „Zájem o gymnázia směřuje především na osmiletá gymnázia, kde se rodiče snaží zajistit, podle nich, kvalitnější vzdělávání a umístění dítěte do sociálně příznivějšího prostředí,“ upřesnila Polzová. „Letos jsme měli na obor matematika – fyzika 120 přihlášek a bereme 30 studentů,“ dokládá ředitelka pražského gymnázia Christiana Dopplera Renata Pauchová.

Na problém sehnat po škole zaměstnání si v poslední době stěžuje řada absolventů nejen vysokých, ale i středních škol. Zástupci průmyslu přitom hlásí nedostatek takových pracovníků. Například ve strojírenských firmách prý stále chybí zhruba desetina vyučených strojních techniků, dalších deset procent středoškolsky vzdělaných strojařů. Ve firmách prý schází dokonce 15 procent vysokoškoláků v oboru, uvádí exkluzivní průzkum Národního strojírenského klastru sdružujícího desítky firem tohoto zaměření.

Ačkoli poptávka po technických oborech na trhu podle průmyslníků prý je velká, studenti volí raději humanitní nebo ekonomické obory, řekl pro Televizi Barrandov manažer klastru Lubomír Gogela. „Vůbec si neuvědomují, že technické profese jsou v rámci globalizace světa mnohem zajímavější. Český technik má ve světě zvuk,“ vysvětluje Gogela.

Také absolventi některých učňovských oborů jsou dnes vyhledávaným zbožím. Na trhu chybějí zejména kvalifikovaní řemeslníci. A nejen ti. „Už během třetího ročníku se podnikatelé zajímají o to, jaké šikovné žáky máme, kdo by se uplatnil v jejich salonu,“ říká i ředitel kadeřnického učiliště v Karlíně Jan Cigánik.

Finanční lákadlo

Podpořit právě technické nebo i přírodovědné obory se rozhodlo i ministerstvo školství. Úřad pod vedením ministra Petra Fialy se teď chce zaměřit hlavně na profesní poradenství na základních školách. Motivovat žáky studovat skutečně lukrativní obory, po kterých je na pracovním trhu zájem nebo dokonce nedostatek, chce i studijními a prospěchovými stipendii.

„Navrhujeme také, aby zřizovatelé a školy oborů, kde je velký převis poptávky, měli možnost také studijního nebo prospěchového stipendia, zavádět i takzvané motivační stipendium,“ řekl Televizi Barrandov mluvčí resortu Marek Zeman. Takové výhody by pak byly sjednávány přímo se zřizovateli jednotlivých škol. „Opatření jsou zaměřena na oblasti dalšího prohlubování spolupráce škol a zaměstnavatelů,“ uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ náměstek ministra školství Jindřich Fryč.

Vendula Kalhausová, Týden 26. 4.2013