Gymnázium Jevíčko v Anglii

Ke studiu na Gymnáziu v Jevíčku již pár let patří také zahraniční zájezdy, které jsou vždy výsledkem přípravy našich oddaných profesorů cizího jazyka a spolupráce s cestovní kanceláří. Nejinak tomu bylo i letos, kdy jsme na počátku roku dostali nabídku účasti na zájezdu za poznáním „10 nej z Londýna a Velké Británie“. Přesně tak zněl i název lákavého programu, který skutečně sliboval k vidění ty nejznámější skvosty Velké Británie. K našemu gymnáziu se díky volným místům v autobusu přidalo také Gymnázium Židlochovice, a tak jsme mohli za cestu dokonce poznat nové tváře a popovídat si se spolužáky z jižní Moravy.

19. duben, den našeho odjezdu, byl konečně tu! Jevíčská sestava, složena z panů profesorů Hufa a Veselky, byla v doprovodu s Gymnáziem Židlochovice, jejich paní profesorkou a průvodkyní CK, připravena vyrazit na přibližně dvacetihodinovou cestu do francouzského přístavu Calais. Plavba trajektem z přístavu je jedna z možností, jak se dostat ke křídovým břehům Anglie a také ta nejatraktivnější. Cesta byla náročná, ale i přesto jsme všichni byli plni energie.

V nedělních brzkých hodinách jsme se nalodili na trajekt „Pride of Canterbury“ a před námi byla jedna a půl hodinová cesta na druhý břeh kanálu La Manche. Do Londýna jsme přijeli skutečně brzy, což s sebou přineslo hned několik výhod. Nejpodstatnější z nich byla ta, že jsme všude byli dříve, než asijští turisté. První prohlídkový den byl celodenní výlet v Londýně, k vidění tu byl např. již z dáli viditelný Big Ben, Westminster Abbey, Trafalgar square s pomníkem admirála Nelsona, sídlo královny Alžběty II. Buckingam Palace i National Gallery, která spousta z nás překvapila svým volným vstupem. Den byl završen romantickou projížďkou na světoznámém London Eye, jen nebýt toho typického britského deště, který na sebe nenechal dlouho čekat. Následovala už jen večerní cesta na tzv. „meeting point“, odkud jsme byli rozděleni do anglických rodin. U nich jsme pobývali po celou dobu našeho zájezdu a atmosféra před rozdělením byla skutečně napínavá. Nikdo z nás netušil, jak asi bude naše „provizorní rodina“ vypadat.

V pondělí ráno a stejně tak i další dny jsme se různými způsoby dopravy sešli opět na našem domluveném místě u autobusu, vyprávěli si zážitky z rodin a porovnávali velikost a složení obědového balíčku, připraveného od rodiny. Anglická strava je však velmi jednotvárná a ten, kdo neměl toast, byl v podstatě výjimka. Třetí den byl věnován návštěvě historického městečka Canterbury a zámku Leeds, bývalého sídla Jindřicha VIII. V jeho zámeckých parcích jsme narazili na bludiště z tújí, které bylo pro některé z nás skutečným oříškem. I tento krásný výletní den uběhl rychle a my už se nemohli dočkat zítřejší návštěvy onoho tajemného místa jižní Anglie – Stonehenge.

Celodenní výlet k prehistorickému památníku Stonehenge a návštěva katedrály Salisbury s nejvyšší věží v celé Anglii – tak zněl náš úterní program. Stonehenge je kamenný útvar starý několik tisíc let a nikdo s určitostí neví, k čemu skutečně sloužil. Pravdou však je, že za posledních třicet let tu našli útočiště hlavně vandalové, a tak musel být památník oplocen. I přesto jeho návštěva rozhodně stála za to, jen nebýt toho pochmurného počasí. Bez deště by to ale nebyla ta pravá Anglie. Katedrála Salisbury je známá Magnou Chartou, která je umístěna v expozici, většinu z nás však upoutala svojí obrovskou výškou věže. Jako tomu bylo u každého navštíveného místa, i tady jsme měli rozchod. Ten si využil každý po svém, ale obchody se suvenýry byly téměř vždy brány útokem.

Pátý den našeho studijně vzdělávacího pobytu byl pro nás velmi inspirativním. Dopoledne jsme se totiž vydali navštívit univerzitní město Oxford a v odpoledních hodinách královskou rezidenci Windsor. Cesta do Oxfordu byla sice jedna z nejdelších, ale o to více jsme si užili jeho prohlídku. Univerzita je místem, kde se mj. z velké části natáčel Harry Potter a prostředí posloužilo jako předloha pro Alenku v říši divů, napsanou jedním z tamějších profesorů. Oxford je skutečně rozlehlý, má na čtyřicet kolejí, dvacet tisíc studentů, svoji velkou knihovnu a také vlastní nakladatelství. Zbytek krásného dne jsme strávili procházkou královským městečkem Windsor, jehož zámek slouží nyní jako hlavní sídlo pro královnu Alžbětu II. Tento večer byl už bohužel náš poslední v rodinách, protože zítřek byl dnem našeho odjezdu domů.

Poslední objetí, loučení, obědové balíčky a byli jsme připraveni vyrazit! Závěrečný den jsme se stejně jako při našem příjezdu věnovali Londýnu, kde jsme si připomněli naši moravskou přírodu v Hyde Parku, projeli se nejstarším metrem na světě, poobědvali v bývalém nejobávanějším vězení světa The Toweru a přeplavili se loďkou až k nultému poledníku v Greenwichi. Večer nás páni řidiči CK posilnili na zpáteční cestu párky a ještě ten samý večer jsme opouštěli přístav Dover směrem do francouzského Calais, tentokrát na rychlejším novém trajektu „Spirit of France“.

Zájezd do Anglie nám dal mnoho nových vědomostí a zkušeností, zažili jsme různé rozmary oceánského podnebí, komunikovali v multikulturních rodinách Londýna, viděli spoustu zajímavých a historicky vážených míst a někteří z nás se dokonce museli vypořádat s krátkou střevní chřipkou. Paní průvodkyně nám vždy prozradila o navštívených památkách ta nejzajímavější fakta, o kterých bychom se jen těžko dočetli v literatuře. Páni řidiči nás zase dopravili bez jakékoliv úhony přes více než tři a půl tisíce kilometrů a spolužáci ze Židlochovic nám vytvořili příjemnou přátelskou atmosféru po celou dobu cesty. A to hlavní, panům profesorům patří velké poděkování za to, že pro nás tyto naučné a poznávací zájezdy organizují a snaží se nám tak předat znalosti i jinak než jen v hodinách anglického jazyka.