Študáci v Jevíčku po 20 letech

Bude tomu asi právě půl roku, kdy jsme se na srazu naší třídy setkali po dlouhé době s naší první třídní Janou Sedláčkovou. Slovo dalo slovo a my jsme ji pomaličku začali přemlouvat k tomu, abychom si společně zazpívali znovu jako ŠTUDÁCI. Zpočátku se moc nadšeně netvářila… Víme, že to s námi byla dřina, že má i hodně práce, ale když jsme nepolevili v nátlaku, Jana začala pomaličku jihnout a vzpomínat jen na to dobré. Hned ten večer jsme si stanovili termín. Znáte to, když si určíte konkrétní datum, nelze prakticky kam uhnout. A pak začaly přípravy: e-maily s písničkami, které bychom mohli zazpívat, přeposílání not i CD s nahrávkami. Prostě nechtěli jsme nic nechat náhodě. Dne 12. 12. v osm hodin měla začít první zkouška. Oťukávali jsme se, rozvzpomínali se na to, co kdy kdo zpíval, který hlas atd. Zkoušeli jsme téměř do čtyř odpoledne. A další den, stejný scénář, stejné zkoušení, snad jen s tím rozdílem, že už někteří z nás přicházeli o hlas.
A přišel den D, sobota 14. 12. Připravovalo se občerstvení, chystalo se víno, v synagoze jsme porovnali židle, zkoušku jsme trošičku zkrátili, neboť jsme šetřili své hlasivky a očekávali jsme první posluchače. Ti začali přicházet už kolem čtvrté, většinou šlo o naše rodinné příslušníky, ale postupem času se synagoga zaplnila do posledního místečka. A mohli jsme začít. Zahájili jsme příznačnou písní Roky jdou, roky se řítí. Po ní promluvil místostarosta Jevíčka Mgr. Miroslav Šafář, velmi emotivním způsobem vysvětlil situaci, která se nyní gymnázia, města Jevíčka, vlastně nás všech, osobně dotýká. Jana navázala na pana místostarostu a řekla: „Původně jsme se opravdu chtěli jen sejít, zavzpomínat a zazpívat si, ale situace se změnila, řekněme v jakýsi protest proti svévoli mocipánů a moji Študáci přišli za námi do Jevíčka podpořit svoji alma mater. O to víc si vážím toho, že přijeli až z Piešťan, Prahy, Brna, Adamova, Jičína, Trutnova, Karlových Varů, ale i z Velkých Opatovic, Jaroměřic a z Jevíčka…“ Ano, přišli jsme podpořit naši školu, naše gymnázium, protože na ně rádi vzpomínáme a rádi se do Jevíčka vracíme. Stojíme si za tím, že jsme podpořili dobrou věc. A koncert? Ten se asi povedl! Soudíme tak z potlesku, reakcí publika a pochvalných slov našich blízkých. Byl to krásný zážitek. Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří se za gymnázium postavili, přišli na koncert, a tím dali najevo, že jim na naší boudičce záleží.

Přejeme všem krásné Vánoce, šťastnější nový rok 2014 a za deset… za dvacet let…opět… Kdo ví? A ještě jednou – díky.

ŠTUDÁCI