Ve stínu velikánů i letos

19. ledna 2018

Jan Pokorný Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí

Ústí n. O. – Už pátý pořad z deseti naplánovaných má za sebou cyklus přednášek z dějin umění Ve stínu velikánů. Pedagožky SŠUP Ústí nad Orlicí Jitka Kuběnková, Marie Uhlířová a Martina Novozámská letos přibližují méně známé umělce, kteří ovšem svým umem za největšími světovými „esy“ nijak nezaostávají. V úterý 16. ledna se návštěvníci Malé scény, kterých bylo opět požehnaně, dověděli řadu zajímavostí o benátské malířské škole.

Ti druzí za Tizianem

Jednoznačně největší hvězdou benátského malířského nebe byl na přelomu 15. a 16. století Tiziano Vecelli, známý jako Tizian. Severoitalská metropole se centrem italského umění stala až později, prim hrála nejprve Florencie. „Na počátku quatrocentta, tedy patnáctého století, nebyly Benátky tak velkým centrem umění a vědy jako Florencie. Chyběli jim šlechtičtí mecenáši a renesance se tu prosazovala pozvolněji, neboť Benátky byly pod vlivem zaalpských umělců, kteří putovali do Itálie na zkušenou,“ vysvětlila přednášející Jitka Kuběnková, která posluchačům představila téma vyčerpávajícím způsobem. „Průlom v umění, konkrétně v malířství, znamenalo založení velké malířské dílny později slavných Belliniů – Jacopa, Gentileho a hlavně Giovanniho. V této dílně se pak učili dva nejvýznamnější benátští malíři Tizian a Giorgione,“ uvedla dále.

Protože Tizian již byl v centru pozornosti jedné z dřívějších přednášek, tentokrát se oblíbená pedagožka zaměřila na další výrazné umělce. Jak podotkla, kvalitou svého díla za Tizianem nikterak nezaostávali. „Hvězdou benátské malířské školy se stal právě Tizian. Já jsem se proto věnovala těm, co stojí v jeho stínu, tedy Giovannimu Belllinimu a Giorgionemu, kterému byl bohužel vyměřen pouze krátký život, jinak by se Tizianově věhlasu bezmála vyrovnal,“ doplnila na závěr.