Zaměstnavatelé vytýkají absolventům chybějící chuť pracovat, motivaci a aktivní přístup

Absolventi škol jsou skupinou na trhu práce, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči. Přechod ze vzdělávacího systému do světa práce je důležitou životní etapou, která významným způsobem ovlivňuje nejenom budoucí pracovní kariéru, ale i celkovou kvalitu života. To, jak je absolvent při hledání zaměstnání úspěšný či neúspěšný, jakým způsobem a jak rychle nalezne vhodné pracovní uplatnění, může mít značný dopad na jeho celkový přístup k práci a motivaci aktivně se zapojovat do pracovního života.

Potřebám zaměstnavatelů a připravenosti absolventů škol na vstup na trh práce je věnována nedávno publikovaná analýza  Mgr. Gabriely Doležalové a Ing. Jiřího Vojtěcha z Národního ústavu pro vzdělávání. V závěrečném shrnutí se mimo jiné uvádí následující:

Mezi klíčové kompetence, jejichž význam v budoucnu ještě vzroste, zaměstnavatelé řadí zejména zběhlost v cizích jazycích, schopnost řešit problém, ochotu učit se a nést zodpovědnost. Požadavky zaměstnavatelů se liší také v závislosti na odvětví, ve kterém působí, a také na velikosti firmy.

Největší zájem je o pracovníky se středním vzděláním s výučním listem a s maturitním vzděláním. Z hlediska pracovních pozic nejčastěji přijímají pracovníky na pozice dělnických profesí, obsluhy strojů a zařízení, dále do odborných a technických profesí na střední úrovni a na pozice specialistů, do odborných profesí na vyšší úrovni.

Nejefektivnějším způsobem hledání zaměstnání se jeví mobilita vlastních sil, aktivně rozesílat životopisy, hlásit se sám a hledat možnosti doporučení přes svoje známé. Vyplývá to z výsledků způsobu vyhledávání nových zaměstnanců, ve kterém zaměstnavatelé uvedli, že nové zaměstnance nejčastěji vybírají z těch, kteří se hlásí sami, dále na základě doporučení stávajících zaměstnanců nebo osobního kontaktu. Poměrně častým způsobem obsazování pozic je i pohyb v rámci organizace, tj. výběr z řad zaměstnanců.

Jako reálná se rovněž ukazuje šance získat zaměstnání i v návaznosti na předchozí praxi či stáž u dané firmy. To souvisí se skutečností, že ačkoli při přijímání absolventů hrají z hlediska zaměstnavatelů největší roli zájem o práci, ochota se dále vzdělávat, pracovní nasazení a požadované vzdělání, do značné míry je významná i předchozí praxe. V případě, že určité pracovní zkušenosti získá absolvent přímo v dané firmě nebo má praxi v oboru, u výběru mezi dvěma absolventy dají ve většině případů přednost absolventovi s praxí. Předchozí praxe je oceňována nejen z pohledu nabytých znalostí, schopností a dovedností, ale je chápána i jako projev aktivního přístupu k práci a životu.

Nedostatek pracovníků určitých profesí či oborů vzdělání uvádí 43 % firem. Nejvíce přitom postrádají strojní mechaniky (zámečníky, svářeče), zedníky (obkladače), obráběče kovů (brusiče kovů, soustružníky) a strojní inženýry (konstruktéry, technology, strojní konstruktéry). Dále jim chybí instalatéři (topenáři), technici (zde jsou zahrnuté technické profese bez bližší specifikace), mechanici seřizovači (obsluha CNC strojů), truhláři a stavební inženýři (projektanti, stavbyvedoucí). Tyto výčty ovšem poněkud zpochybňuje vysoký počet nezaměstnaných absolventů uvedených profesí.

Zaměstnavatelé zaujali do značné míry kritický postoj k současnému vývoji systému vzdělávání. Velice se jich dotýkají problémy praktické výuky budoucích absolventů. Poukazují na to, že absolventům chybí teoretické i praktické dovednosti vztahující se k provozním podmínkám a reálným potřebám firmy. Navrhují větší propojení teoretické výuky s praxí, intenzivnější spolupráci škol se zaměstnavatelskou sférou. Na druhé straně si uvědomují problém nedostatečného zájmu ze strany žáků a rodičů o řadu učňovských a technických oborů. Samotným absolventům vytýkají chybějící chuť pracovat, motivaci a aktivní přístup. Ocenili by zejména pracovitost, samostatnost, kreativní přístup, odpovědnost, slušné chování a schopnost vyšší loajality vůči zaměstnavateli.

Přestože vstup absolventů na trh práce může být do určité míry poznamenán nesouladem mezi jejich aktuálními znalostmi a dovednostmi na jedné straně a nároky a požadavky zaměstnavatelů na straně druhé, je důležité si uvědomit, že ochota absolventů učit se nové věci, jejich zájem o obor, chuť pracovat a ochota přizpůsobit se potřebám konkrétní firmy a dále se rozvíjet mohou vyvážit případné nedostatky, včetně nedostatečných praktických zkušeností.

Celou zprávu naleznete zde.